4_5__Atomove_jadro

n

Xe

Sr

n

U

1

0

140

55

93

37

1

0

235

92

3

+

+

→

+

.   

     4.5.- 13. 

Vznikající  neutrony  mohou  vyvolat  štěpení  dalších  jader  a  při  lavinovitém  růstu  počtu 
rozštěpených jader

 explozivní řetězovou jadernou reakci. Rychlost, s jakou se jaderná reakce 

rozebíhá,  závisí  na  tom,  kolik  uvolněných  neutronů  najde  uranové  jádro  dříve,  než  jsou 
pohlceny  někde  jinde,  nebo  než  odletí.  Reakce  se  tedy  dá  řídit  různým  „nahuštěním“  a 
vhodným uspořádáním uranu, nejen vkládáním materiálů, které neutrony pohlcují.  
 

Obr. 4.5.- 5. 

 
Vzniklá  jádra  jsou  nestabilní  a  dále  se  rozpadají.  Vzniklé  neutrony  ostřelují  další  jádra  a 
reakce lavinovitě roste. Asi 80% 

jaderné energie připadá na kinetickou energii excitovaných 

jader  a  neutronů,  zbývajících  20%  energie  se  uvolňuje  jako  teplo.  Obrovskou  uvolněnou 
energii  lze  využít  pouze  při 

zpomalení  lavinového  procesu.  Optimální  proces  jaderné 

přeměny  je  charakterizován  určitým  k 

středním  počtem  účinných  neutronů,  připadajících 

na každé rozštěpené jádro. Jestliže je k vyšší,  reakce probíhá jako ničivá  exploze, je-li počet 
k nižší, reakce je neúčinná a zastavuje se. Při 

stacionární řetězové reakci je počet štěpení za 

1sekundu  konstantní  (k  =  1).  Jde  o 
uměle  řízený  proces,  realizovaný 
v 

jaderném reaktoru.  

 
 
Na  obr.  4.5.-  6.  vidíme  schéma 
jaderné 

elektrárny 

s tlakovodním 

reaktorem  a  na  obr.  4.5.-  7.  jadernou 
elektrárnu