Obecná a anorganická chemie I
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rozpouštění oxidů, hydroxidů a uhličitanů v HX:
MgO + 2 HCl MgCl2 + H2O
KOH + HI KI + H2O
CaCO3 + 2 HCl CaCl2 + H2O + CO2
Příprava bezvodých halogenidů v případě, že ty nelze připravit dehydratací hydrátu:
BeCl2 ·4H2O → Be(OH)2 + 2 HCl + 2 H2O
Reakce málo ušlechtilých kovů s halogenovodíky:
Cd + 2 HCl (aq) CdCl2 + H2
Mohou vznikat hydráty
Srážecími reakcemi
AgNO3 + NaCl AgCl + NaNO3
Mohou vznikat hydráty
Oxidy, peroxidy a superoxidy
Spalováním kovů 1. a 2. skupiny vznikají:
Oxidy – Li, Be, Mg, Ca, Sr
Peroxidy - Na a Ba
Superoxidy - K, Rb, Cs
Důvodem je klesající polarizační síla atomů směrem dolů ve skupinách
Významné oxidy:
MgO žárovzdorný materiál (t.t. 2852 °C) tzv. magnesium – gymnastika, horolezectví
Na2O2 bělení papíru a textilu spolu s KO2 k regeneraci dýchacího plynu
Na2O významnou složkou sodnovápenatého skla
CaO „pálené vápno“ – známé od středověku (stavební pojivo, hnojivo) – v Čechách od 10. století (stavba Břevnovského kláštera) výroba pyrolýzou vápence: CaCO3 → CaO + CO2 palivo: dříve dřevo, dnes koks, plyn použití složka sodnovápenatého skla použití v metalurgii – odstranění SiO2 do strusky CaO + SiO2 → CaSiO3 (1200 °C) jako „hašené vápno“ součást malty, sádry CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxidy
Síla roste po směru šipek
Průmyslově významné:
KOH, NaOH - univerzální báze, dražší než vápno, výroba elektrolýzou solanky
Mg(OH)2 - antacidum (Anacid)
Ca(OH)2:
Nejlevnější průmyslová zásada
Úprava pitné i užitkové vody
Neutralizace kyselých odpadů
Odsiřovací procesy
Výroba CaC2 , Ca(CN)2 aj.
Zpracování dřeva
Cukrovarnictví, mlékárenství
Ba(OH)2 - jako silná báze v org. syntéze, čištění roztoků od SO4 2-
Amalgámová metoda výroby NaOH:
Oxoanionty ve vodných roztocích a krystalech
Oxokyseliny, oxoanionty
Obecný vzorec: HyMOx , MOx y− •
Př.: H2SO4 , SO4 2−
Síla kyseliny roste:
S počtem terminálních atomů kyslíku (s rostoucím poměrem O:H*, oxidační číslo):
S elektronegativitou centrálního atomu (Cr < Se < S):
S elektronegativitou substituentů:
*pozn.: pravidlo o vlivu poměru O:H neplatí pro anionty:
Bellovo pravidlo pro odhad kyselosti:
Zanedbává identitu centrálního atomu (elektronegativitu) pKa1 ≈ 8 − 5n; n je počet terminálních kyslíků
Reakce vedoucí ke vzniku oxokyselin a oxoaniontů:
Rozpouštění kyselého oxidu v alkalickém roztoku resp. ve vodě:
SO2 + NaOH → Na2SO3 + přebytek SO2 → NaHSO3
Hydrolýza derivátů kyselin:
SO2Cl2 (l) + 2H2O (aq) → H2SO4 (aq) + 2 HCl (aq) CO(NH2)2 (s) + 2 NaOH → Na2CO3 (aq) + 2 NH3 (g)
Vytěsnění kyseliny ze soli:
Ca3(PO4)2 + 3 H2SO4 → 2 H3PO4 + 3 CaSO4
Redoxní reakce v roztocích:
2 NO2 (g) + 2 NaOH (aq) → NaNO3 (aq) + NaNO2 (aq) + H2O
Se (s) + 3 Cl2 (g) + 8 NaOH (aq) → Na2SeO4 (aq) + 6 NaCl (aq) +4 H2O
Alkalické oxidační / redukční tavení:
Cr2O3 (s) + 4 KOH (l) + 3 KNO3 (l) → 2 K2CrO4 (s) + 3 KNO2 (s) + 2 H2O(g) NaNO3 (l) + C (s) → NaNO2 (l) + CO (g)