Vypracovane-otazky-ke-zkousce

88. STRUKTURA, REPRODUKCE A REKOMBINACE VIRŮ (DNA viry, RNA viry), VÝZNAM V MEDICÍNĚ

• viry = útvary tvořené NK a proteiny  napadají buňky a využívají jejich buněčné struktury pro svoji replikaci

• objeveny r. 1935

• mimo buňku nejsou schopny samostatného metabolismu

• vysoká druhová a orgánoví specifita  viry: rostlinné, živočišné a bakteriofágy – mají bičík

• významně se podílejí i na vzniku neoplázií  onkoviry

• využívají se jako vektory genetické informace mezi buňkami  využívány v genetickém inženýrství a genové terapii

• viriony (virová tělíska)  kulovité, tyčinkovité, vláknité; viriony jsou tvořené proteinovým obalem = tzv. kapsida  obaluje molekulu NK; kapsida je složená z podjednotek = kapsomery  z 1 – 10, 20, … proteinů kódovaných geny virů

• obalené viry  kromě kapsidy  další obal z dvouvrstvy proteinů a lipidů a pro virus specifické glykoproteiny  ty jsou vestavěny do buněčných membrán infikovaných hostitelských buněk  umožňují identifikaci viru i virem infikovaných buněk

• genom tvoří 1 molekula NK  DNA / RNA  jedno – i dvouřetězcová  lineární / cirkulární

• reprodukce: autonomní rozmnožování (nepohlavní)  pro svoji reprodukci využívají transkripční a translační aparát hostitelské buňky

  • může probíhat po obrazem infekce  viry se v hostitelské buňce pomnoží  lyzují ji  uvolněné viriony napadají další buňky = tzv. lytický cyklus

  • někdy se NK po vzniku viru do hostitelské buňky nereplikují a nevytvářejí zralé viriony  genom viru se začlení do genomu hostitelské buňky a replikuje se s ní = tzv. lyzogenní cyklus

  • do chromosomu integrovaná DNA = tzv. provirus

• rekombinace genetické informace virů: při směsných infekcích  rekombinace genetické informace  přispívají k variabilitě fenotypu virů

• DNA viry – adenoviry, herpes viry

– PARVOVIRY (ssDNA lineární)

• RNA viry – reovirus (dsRNA)

  • polioviry (ssRNA)

  • HIV (retroviry)

90. CHROMOSOMÁLNÍ DETERMINACE POHLAVÍ

• uplatňuje se u gonochoristů (živočichů s odděleným samčím a samičím pohlavím)  pohlaví determinováno v různých etapách jejich ontogenetického vývoje  u většiny  určeno již při oplození

• založeno na existenci pohlavních chromozomů: chromosomové určení pohlaví  vlastní určující role přísluší tzv. pohlavním chromosomům (heterochromosomy) = jsou normální součástí chromosomální výbavy každé buňky v organismu  2 typy pohlavních chromozómů (gonozomů) - X, Y - pohlaví určeno jejich vzájemnou kombinací

  • v haploidní sadě gamety  1 gonosom, všechny ostatní (23 párů) = autosomy

  • diploidní buňky – v normě  1 pár gonosomů – XX nebo XY

+ druhově specifický počet homologních párů autosomů

• pohlavní chromosomy – morfologicky nápadné  značná část je tvořena heterochromatinem (= chromatin, který zůstává těsně stočený (a tmavě barvící) během celého buněčného cyklu - geneticky neaktivní.), který se v interfázi nedespiralizuje a je tedy v ní patrný

  • X / Y  Y obvykle podstatně menší než chromosom X, i všechny autosomy