Vypracovane-otazky-ke-zkousce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
88. STRUKTURA, REPRODUKCE A REKOMBINACE VIRŮ (DNA viry, RNA viry), VÝZNAM V MEDICÍNĚ
viry = útvary tvořené NK a proteiny napadají buňky a využívají jejich buněčné struktury pro svoji replikaci
objeveny r. 1935
mimo buňku nejsou schopny samostatného metabolismu
vysoká druhová a orgánoví specifita viry: rostlinné, živočišné a bakteriofágy – mají bičík
významně se podílejí i na vzniku neoplázií onkoviry
využívají se jako vektory genetické informace mezi buňkami využívány v genetickém inženýrství a genové terapii
viriony (virová tělíska) kulovité, tyčinkovité, vláknité; viriony jsou tvořené proteinovým obalem = tzv. kapsida obaluje molekulu NK; kapsida je složená z podjednotek = kapsomery z 1 – 10, 20, … proteinů kódovaných geny virů
obalené viry kromě kapsidy další obal z dvouvrstvy proteinů a lipidů a pro virus specifické glykoproteiny ty jsou vestavěny do buněčných membrán infikovaných hostitelských buněk umožňují identifikaci viru i virem infikovaných buněk
genom tvoří 1 molekula NK DNA / RNA jedno – i dvouřetězcová lineární / cirkulární
reprodukce: autonomní rozmnožování (nepohlavní) pro svoji reprodukci využívají transkripční a translační aparát hostitelské buňky
může probíhat po obrazem infekce viry se v hostitelské buňce pomnoží lyzují ji uvolněné viriony napadají další buňky = tzv. lytický cyklus
někdy se NK po vzniku viru do hostitelské buňky nereplikují a nevytvářejí zralé viriony genom viru se začlení do genomu hostitelské buňky a replikuje se s ní = tzv. lyzogenní cyklus
do chromosomu integrovaná DNA = tzv. provirus
rekombinace genetické informace virů: při směsných infekcích rekombinace genetické informace přispívají k variabilitě fenotypu virů
DNA viry – adenoviry, herpes viry
– PARVOVIRY (ssDNA lineární)
RNA viry – reovirus (dsRNA)
polioviry (ssRNA)
HIV (retroviry)
90. CHROMOSOMÁLNÍ DETERMINACE POHLAVÍ
uplatňuje se u gonochoristů (živočichů s odděleným samčím a samičím pohlavím) pohlaví determinováno v různých etapách jejich ontogenetického vývoje u většiny určeno již při oplození
založeno na existenci pohlavních chromozomů: chromosomové určení pohlaví vlastní určující role přísluší tzv. pohlavním chromosomům (heterochromosomy) = jsou normální součástí chromosomální výbavy každé buňky v organismu 2 typy pohlavních chromozómů (gonozomů) - X, Y - pohlaví určeno jejich vzájemnou kombinací
v haploidní sadě gamety 1 gonosom, všechny ostatní (23 párů) = autosomy
diploidní buňky – v normě 1 pár gonosomů – XX nebo XY
+ druhově specifický počet homologních párů autosomů
pohlavní chromosomy – morfologicky nápadné značná část je tvořena heterochromatinem (= chromatin, který zůstává těsně stočený (a tmavě barvící) během celého buněčného cyklu - geneticky neaktivní.), který se v interfázi nedespiralizuje a je tedy v ní patrný
X / Y Y obvykle podstatně menší než chromosom X, i všechny autosomy