Strategické rozhodování v politice

jeho  řešení - čím dříve zachytí  subjekt  problém, tím  méně prostředků na jeho řešení 
zpravidla musí vydat 

-  důvody neřešení problému:  

 
Model „geniálního experta“ 

-  specialista  identifikuje  problém,  ale  nedokáže  o  něm  přesvědčit  subjekt,  který 

rozhoduje o jeho řešení 

-  problém může být odsunut jako nepodstatný 
-  přednost  demokracie  -  neexistuje  monopol  na  šíření  informací,  možné  mobilizovat 

veřejnost  či  dokonce  zorganizovat  nátlakovou  skupinu  podporující  zvolené  řešení 
problému 

-  výhoda  autokratických  režimů  -  že  stačí  přesvědčit  mocenskou  elitu  o  důležitosti 

určitého problému, a ta následně vydělí nutné zdroje a organizačně zajistí jeho řešení 

2  

Model „škodolibého pokrytectví“  

-  neřešení problému může být za určité situace vědomým rozhodnutím 
-  výhodnější problém neřešit, respektive nechat jeho řešení na odpůrcích 
-  problém  se  začne  řešit  a  negativní  efekty  nese  protivník,  kterého  je  navíc  možné 

kritizovat 

 
Model „důvěrné informace“ 

-  identifikace problému je umožněna díky informacím, kterými subjekt disponuje, které 

by ale mít neměl 

-  subjekt se může v zájmu utajení informačních zdrojů rozhodnout daný problém neřešit  

Model „čím hůře, tím lépe“ 

-  výhodnější  počkat  si  na  jeho  vyhrocení  problému  a  přijmout  razantnější  opatření,  se 

kterým by se lidé jinak nebyli ochotni ztotožnit 

-  odmítnutí  dílčího  řešení  coby  neprincipiálního  kompromisu  či  nedostatečného  řešení