MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

období, které přinášejí stejný TU, její sklon je dán ochotou spotřebitele nahrazovat spotřebu v 1. období 
spotřebou ve 2. období. Čím vzdálenější je IC od počátku, tím vyšší TU na ní ležící kombinace spotřeby přináší 
spotřebiteli   

-  IC vyjadřují přání spotřebitele, jak kombinovat spotřebu C v různých obdobích, ale je také něčím  limitován, a to 

očekávaným příjmem za tato 2 období (protože rozděluje svůj život na 2 období)  

-  nyní budeme předpokládat podmínky dokonalé jistoty (známe důchod spotřebitele v jednotlivých  obdobích), ceny, 

za které nakupuje, jsou stejné v obou obdobích, spotřebitel také zná úrokovou míru, za kterou by spořil (a bude tak 
díky i

r úročen jeho vklad) nebo za kterou by si půjčil na spotřebu  

-  navíc uvažujeme DK na trhu kapitálu (takže není nikým omezen, kolik si může půjčit nebo kolik  může spořit a sám 

také neovlivní výši úrokové míry).   

Celkový očekávaný příjem R

1 = současná hodnota všech příjmů (dán součtem důchodu v období 1 a období 2 

diskontovaného úrokovou mírou i): R1 = Y1 + (Y2 / 1 + i)  
  

S  =  -  Sa  + 

sYD 

s = ∆S  /  ∆YD 

c + s = 1 

10 

Graf:   

-  pokud by chtěl utratit celý očekávaný příjem již v období 

1,  byl by v bodě A na horizontále. Jednak by utratil 
důchod za toto období a pak by si vzal úvěr ve výši 
diskontovaného důchodu z období 2, který by pak v období 2 
splácel.  

-  pokud by se však rozhodl, že celou spotřebu realizuje až  

v období 2, bude v bodě B na vertikále.   

-  svůj důchod z období 1 by celý uspořil (neboli uložil  s 

úrokem) a díky tomu by v období 2 hradil spotřebu jednak z 
YD včetně úroku Y1 (1 + i) a jednak z důchodu z období 2.  

-  očekávaný příjem pro období R2 , který by limitoval max.