MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

0 na YD1. Neví 

však, zda bude zvýšení dočasné nebo trvalé, proto vydá na 
spotřebu C jen část přírůstku důchodu.  

-  Posuneme se do E1 a spotřeba C vzroste 

neproporcionálně jen na C

1. Podíl spotřeby na YD v 

důsledku přesunu z E

0 na E1 klesá. Pokud časem 

zjistí, že přírůstek důchodu byl permanentní, zvýší 
spotřebu, která pak bude na výši C

2.  

Posuneme se z E1 do E2 na LC. Podíl spotřeby na YD v E0 a 
E2 je stejný, neboli na LC je konstantní APC.   

3. Makroekonomické teorie investic 

-  oproti spotřebním výdajům je jejich podíl na HDP výrazně menší, 2 části:  

Fixní investice – do budov, strojů, zařízení, které financují firmy, investice domácností do domů …  

Změna stavu zásob – rozdíl mezi stavem zásob a konci a na začátku sledovaného období (zásoby jsou jednak 

finální statky, určené k prodeji a jednak jako materiál (meziprodukt) určen k dalšímu použití ve výrobě)  

-  chovají se procyklicky (propad HDP je většinou spojen s poklesem I)  
-  obecně máme na mysli reálné I, finanční I znamenají změnu investorova portfolia (př. nákup CP), ale 

neprojeví se přímo ve skutečném zvýšení reálné zásoby kapitálu  

-  budeme se zde věnovat jen reálným investicím →  
-  kapitál - celková zásoba fyzického K k určitému okamžiku (stavová veličina, i když ji lze vyjádřit hodnotově, 

např. v mld. Kč)   

-  investice jsou tokovou veličinou, neboli zvyšují fyzickou zásobu kapitálu za dané období (I jsou vlastně 

výdaje v mld. Kč, např. za rok)  

-  kapitál tvořen investicemi v minulosti, část nových I musí jít na nahrazení opotřebení K (tj. odpisů)  - 

odečteme-li od celkových investic tu část, která nahrazuje odpisy, dostaneme čisté investice.   

 Kapitál (konec 2.roku) = kapitál (konec 1.roku) – opotřebení (konec 2.roku) + hrubé investice (průběh 2.roku)  

Plánované investice (Ip) -  jsou bez ohledu na výši HDP neustále