2b._Fonterra_case

struktur

a vlastnictví velmi rozptýlená, kdy největší akcionář vlastní méně než půl procenta celku. Stát 

nemá v 

družstvu vlastnický podíl, ani nezasahuje do jeho činnosti.  

Organizační struktura reflektuje skutečnost, že jde o družstvo. Farmáři jakožto vlastníci volí na valné 
hromadě přímo 9 z 13 členů rady ředitelů. Jako dozor nad tímto orgánem volí dále radu akcionářů o 35 
členech,  která  dále  zvolí  mléčného  komisaře,  který  má  za  úkol  urovnávat  spory  mezi  Fonterrrou  a 
jednotlivými akcionáři.  

Vedení  společnosti  má  nelehký  úkol,  pokud  jde  o  strategické  směřování  společnosti,  například  při 
snaze o expanzi skrze zadržený zisk. Značná většina farmářů je závislá na pravidelné dividendě, neboť 
se mnozí zadlužili ve snaze zvýšit objem mléčné produkce. Na druhé straně však společnost potřebuje 
rostoucí dodávky mléka k 

navýšení základního kapitálu, který pak může využít k další expanzi.  

Takový model byl značně nespolehlivý a panovaly obavy, že pokud by se vlastníci rozhodli družstvo 
opustit či zásobovat konkurenci, mohlo by snadno skončit v insolvenci. Proto koncem roku 2007 rada 
ředitelů  oznámila  plán  přeměny  vlastnické  struktury  společnosti,  kdy  by  veškerá  obchodní  činnost 
přešla na veřejně obchodovanou společnost pod kontrolou družstva. Tak by Fonterra získala přístup ke 
kapitálu a cestu k 

dalšímu růstu. Proti smělému plánu se však ozvala většina farmářů, kteří měli strach 

ze ztráty kontroly, i stát, který by musel přeměnu legislativně posvětit. Rada ředitelů tedy ustoupila od 
svého návrhu a přišla s novým nápadem, který neměnil právní formu a mohl zamezit propadům účetní 
bilance způsobených výkyvy objemů produkce.