2b._Fonterra_case

Podobné  obavy  panují  i  u  znečištění  ovzduší.  V roce  2011  představovaly  emise  metanu  a  oxidu 
dusného ze zemědělské činnosti 52 procent produkce skleníkových plynů Nového Zélandu. Země se 
zapojila do první fáze Kjótského protokolu, kde mezi lety 2008-2012 splnila své emisní cíle díky 
možnosti obchodování s 

emisemi.  Ozývaly  se  hlasy,  že  by  se  farmáři  měli  logicky  podílet  na 

nákladech  způsobených  jejich  činností.  Následně  však  vláda  podepsala  rámcovou  úmluvu  OSN  o 
z

měně  klimatu,  kde  limity  emisí  do roku  2020 jsou na  rozdíl  od  Kjótského  protokolu  mírnější,  ale 

zejména nezávazné.  

Správa a řízení v novém 

Již jsme zmínili, že vlastníci volí na valné hromadě přímo 9 z 13 členů rady ředitelů a radu akcionářů 
o 35 členech, která dále zvolí mléčného komisaře, který má za úkol urovnávat spory mezi Fonterrou a 
jednotlivými akcionáři. Tato organizační struktura fungovala v družstvu beze změny více než 15 let. 
Počátkem roku 2016 rada ředitelů vydala zprávu o stavu správy společnosti, ve které klade klíčovou 
otázku, zda řídící a správní orgány s dominantním zastoupením farmářů mají odpovídající schopnosti 
a zkušenosti k 

řízení mezinárodní korporace.  

Zpráva vycházela z 

loňského  návrhu  dvou  bývalých  ředitelů,  kteří  volali  po  zjednodušení 

komplikované struktury a snížení počtu členů rady na 9. Tento návrh nezískal potřebných 75 procent 
podpory  valné  hromady,  ale  55  procent  akcionářů  pro  něj  zvedlo  ruku.  I  když  i  další  mlékárenská 
družstva,  jako  je  nizozemský  FrieslandCampina  či  dánský  Arla  Foods  (6.,  resp.  7  světově  největší 
podle  obratu),  mají  podobně  komplexní  správní  strukturu,  nadnárodní  společnosti  jsou  spravovány 
efektivněji. V případě Nestle se management zpovídá pouze 14členné radě ředitelů.