5b._Satyam_Case

7 

Někteří odborníci se domnívají, že klíčovou rolí a odpovědností nezávislých ředitelů bylo 
radit a vést management skrze vlastní zkušenosti a znalosti nabyté prací ve svém oboru. 
Jejich  role  byla  spíše  podpůrná  a  rozhodně  nefungovali  jako  hlídací  psi  managementu. 
Poukazují  na  skutečnost,  že  v radě  ředitelů  Satyam  seděli  přední  osobnosti  z oboru  a 
akademici, kteří byli schopni pomoci formulovat strategické směřování firmy. Když však 
zakladatel  udělal  něco  za  jejich  zády,  těžko  mohou  být  voláni  k odpovědnosti,  neboť 
nemají stejný přehled o každodenní činnosti společnosti.  

Madhav  Mehra,  prezident  World  Council  for  Corporate  Governance  při  této  příležitosti 
upozornil na otázku funkce nezávislého ředitele: „institut nezávislých ředitelů je mýtus ze 
dvou  důvodů-  jejich  odměna  je  závislá  na  generálním  řediteli.  A  tahle  závislost  ještě 
zesílila  s mimořádným růstem výše jejich  odměn. Je obtížné po  lidech chtít, aby něčemu 
rozuměli, když jejich platy jsou závislé na tom, aby nerozuměli. Za druhé průzkum WCFCG 
ukázal, že průměrná doba, kterou nezávislí ředitelé stráví na jednání rady ředitelů za rok 
je 14 hodin.“ 

Další komentáře směřovaly na to, že ve výboru pro audit neseděl nikdo zběhlý v účetnictví 
či na chybějící výbor pro jmenování. 

Reformy 

V reakci  na  skandál  indická  vláda  kvapně  představila  novelizaci  obchodního  zákoníku, 
který byl mimo jiné mířen na úpravu správy společností. Zákon přidal několik kritérií na 
statut  nezávislého  ředitele.  Již  nesměl  být  zaměstnancem  minimálně  tři  roky  před 
jmenováním, zaměstnancem auditorské, právní či konzultační firmy spojené se společností, 
vlastnit  více  jak  dvě  procenta  hlasovacích  práv  či  být  členem  organizace,  u  níž  více  než 
čtvrtinu celkových tržeb činí výnosy od dotyčné společnosti.