8a._Korea
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
• Může nabízet veřejně své akcie.
• Korejská s.r.o. (Yuhan Hoesa) nesmí mít více než 50
podílníků.
• Některé zahraniční firmy volí kvůli daňovým výhodám,
menším nárokům na správu společnosti, kdy se nemusí
založit rada ředitelů.
• Zbylé dvě formy (komanditní společnost a veřejná
obchodní společnost) slouží pro malé společnosti.
Chaebol
• Většina velkých podniků přijímá formu konglomerátní,
který má aspekt absolutní koncentrace vlastnické
struktury.
• Podle doby vzniku se dělí do dvou generací.
• První pochází z dob, kdy korejský poloostrov v držení
Japonců (například Samsung, LG či Hyosung).
• Druhá generace v čele s Hyundai a Daewoo se pak
objevila s novou státní proinvestiční politikou v 60.
letech.
• Nesou řadu spojitostí s japonskými konglomeráty.
Vlastnosti
• Podobně jako japonské keiretsu spoléhaly na dluhové
financování.
• Mezi chaeboly a státem silná vazba
• Stát skupiny zvýhodňoval a legislativu podřizoval jejich
rychlému růstu, na oplátku pak chaeboly následovaly
politiku státu a expandovaly do státem podporovaných
odvětví.
• Skupiny mohly spoléhat na neomezený zdroj financování,
a tak poměr dluhu k vlastnímu kapitálu byl v průměru 5:1
• Při takové expanzi vznikala mezi skupinami silná
konkurence a do odvětví proudilo nadměrné množství
investic.
Pronikání do finančního sektoru
• Situace se změnila v 80. letech, působení státu by
mělo spočívat v roli legislativní a regulativní, nikoliv
obchodního partnera.
• Vlivem vnějších tlaků chaeboly přestaly expandovat
pomocí zakládání nových firem, ale spíše diverzifikací
v rámci sektorů.
• Díky liberalizaci finančního trhu chaeboly pronikly i
do finančního sektoru a zakládaly nebankovní finanční
instituce.
Pronikání do finančního sektoru
• Všech 30 největších chaebolů kontrolovalo alespoň