8a._Korea

jednu finanční instituci. 

• Nejenže šlo o lukrativní obor, ale tyto instituce 

mohly zajistit likviditu a potřebný kapitál. 

• To se nelíbilo státu

• Chtěl zabránit dominanci chaebolů v nefinančním i 

finančním sektoru, aby se neopakovala historie 
předválečných zaibatsu v Japonsku. 

• Při privatizaci bank proto bylo povoleno chaebolům

vlastnit maximálně 8 % akcií jedné banky.

Návrh na určení stěžejního oboru

• Na začátku 90. let snaha přinutit chaeboly se specializovat 

v rámci jednoho odvětví. 

• Návrh vyšel naprázdno kvůli vzdoru skupin. 
• Ukázalo se, jak jsou vazby mezi státem a chaeboly křehké. 

• Situace se dokonce otočila, neboť podíl chaebolů na korejské 

produkci byl tak dominantní, že by jejich pád mohl ohrozit celou 
ekonomiku. 

• 1995 produkce 30 největších chaebolů 41 % veškeré výroby 

korejské ekonomiky, kdy vlastnily 44 % hmotného majetku a 
zaměstnávaly 18 % z celkové pracovní síly.

• Spolu s neexistujícími II či nebezpečím nepřátelského převzetí, 

měli vlastníci absolutní moc nad řízením skupiny.

Řízení a správa chaebolu

• Chaeboly vlastní a řídí zakladatelé a jejich rodiny. 

• Jde o rodinné firmy stojící na rozsáhlém dluhovém 

financování a diverzifikaci aktivit firem v rámci 
skupiny. 

• Vznik rozsáhlých chaebolů ovládaných pouze 

jednotlivci byl umožněn také díky pyramidovému 
vlastnictví. 

• Firmy působící v rámci chaebolu byly právně 

samostatné celky a na první pohled nezávislé ve svém 
rozhodování. 

Pyramidové vlastnictví

• Jak je možné, že rodiny skrze malý podíl v jednotlivých 

společnostech dokázaly ovládat celou skupinu? 

• Rodina vlastnila 51% hlasovacích práv hlavní společnosti 

jako většinový akcionář. Pokud tato firma vlastnila 
kontrolní podíl v jiné společnosti, měla rodina nepřímou 
kontrolu i nad touto firmou. 

• Zakladatel mohl s minimálním vlastním kapitálem