8a._Korea

přeinvestovaných firem, které zasahovaly do spektra 
oborů. 

• Správní orgány neplnily svou kontrolní funkci
• Účetní záznamy neodrážely skutečnou výši dluhů. 

Asijská finanční krize

• 1997 největší měnová krize 90. let. 
• Thajsko, Malajsie, Indonésie, Filipíny, Jižní Korea.

• Růst HDP mezi 5 – 10 %, nízká inflace a přebytkové veřejné 

rozpočty

• V předkrizovém období silný příliv zahraničního kapitálu díky 

vysokým úrokovým mírám

• Příliv kapitálu způsobil růst úvěrových zdrojů bank- úvěry 

podnikovému sektoru a do financování nemovitostí. 

• Banky nevěnovaly pozornost prověřování bonity zákazníků, 

navíc rozsáhlá korupce

• V polovině roku 1997 zhodnocení kurzu USD vedlo k oslabení 

konkurenceschopnosti a nástup restriktivní měnové politiky 
v Japonsku, které bylo hlavním věřitelem.

Tři vlny krize

• První vlna krize zasáhla především Thajsko a způsobil 

hospodářskou depresi. 

• Druhá vlna krize postihla Jižní Koreu na podzim roku 1997. 

• Nezaměstnanost v roce 1998 dosáhla téměř 10 %. 
• 16 z 30 největších chaebolů oznámilo bankrot
• Odliv kapitálu se podařilo zastavit pomocí úvěru 58 mld. 

USD od MMF. 

• Třetí etapa představuje obnovení vlny znehodnocování 

měnových kurzů. 

• Příčinou byla především recese japonské ekonomiky 

(hlavní věřitel regionu). 

• K úplnému uklidnění situace došlo v říjnu roku 1998.

Problémy systému

• Asijská finanční krize ukázala, že dosavadní systém spoléhající na 

neustálý růst chaebolů nemůže fungovat věčně. 

• Korea ztratila známku země s levnou pracovní silou.
• Neefektivnost managementu způsobená velkou diverzifikací a 

rostoucím věkem zakladatelů. 

• Nedodržování účetních standardů a netransparentnost, kterou 

chaeboly využívaly k podporování ztrátových firem. 

• Kvůli informační asymetrii neměli věřitelé tušení, jak jsou 

vysoké skutečné dluhy chaebolů.