Trestproces

• v případech uvedených pod písmo d) a e) lze HL konat v nepřítomnosti obžalovaného, jestliže obžalovaný požádal, aby HL bylo konáno v jeho nepřítomnosti

• obhájce musí být přítomen při HL, jde-li o případ nutné obhajoby

• přítomnost poškozeného a zúčastněné osoby, stejně jako zákonného zástupce těchto osob nebo obžalovaného není povinná, i když je žádoucí

  • postup HL, aby co nejúčelněji směřovalo k cíli

Průběh hlavního líčení

1. Počátek HL

   • HL zahájí předseda senátu sdělením věci, která bude projednávána

   • poté zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k HL předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost, jakož i to, zda byla zachována lhůta k přípravě

   • nedostaví-li se některá z předvolaných osob, rozhodne senát po slyšení přítomných stran, zda lze HL přesto provést či je nutno je odročit

   • předseda senátu pak vyzve osoby, jež mají být slyšeny jako svědci, aby se odebraly do vykázaného prostoru a vyčkaly předvolání do jednací síně

   • po provedení těchto úkonů vyzve předseda senátu státního zástupce, aby přednesl obžalobu

   • poté se předseda senátu dotáže poškozeného, zda požaduje náhradu škody

2. Dokazování

   • okruh otázek, které jsou při provádění důkazů objasňovány, je zásadně určen předmětem dokazování

   • jako první má být prováděn výslech obžalovaného

   • pořadí dalších důkazů pak stanoví předseda senátu

   • důkazy se provádějí za aktivní součinnosti stran

   • obžalovaný musí být po provedení každého důkazu dotázán, zda se chce k němu vyjádřit

   • předseda senátu prohlásí dokazování za skončené, jestliže strany nemají další důkazní návrhy nebo rozhodl-li senát, že se další důkazy již nepřipouštějí

3. Závěr HL

   • předseda senátu udělí slovo k závěrečným řečem

   • úkolem závěrečné řeči státního zástupce, jenž mluví jako první, je rozebrat a zhodnotit skutkovou stránku případu a důkazy, zhodnotit význam a nebezpečnost činu pro společnost a možnost nápravy obžalovaného a zhodnotit skutečnosti v řízení prokázané a zdůvodnit právní kvalifikaci skutku

   • po závěrečné řeči státního zástupce promluví ostatní procesní strany, resp. jejich zástupci, a to v pořadí stanoveném v zákoně nebo v pořadí určeném předsedou senátu (zejm. je-li obžalovaných několik)

   • obhájce obžalovaného, resp. obžalovaný promluví vždy jako poslední; pouze v řízení proti mladistvému může po mladistvém přednést svou závěrečnou řeč zástupce příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí

   • ujal-li se po závěrečné řeči obhájce, resp. obžalovaného slova znovu státní zástupce, má obhájce, resp. obžalovaný právo na to odpovědět (replika)

   • závěrečné řeči může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočují-li zřejmě z rámce projednávané věci

   • po skončení závěrečných řečí a před odchodem k závěrečné poradě udělí předseda senátu obžalovanému poslední slovo; během tohoto projevu nesmějí být obžalovanému ani soudem, ani nikým jiným kladeny otázky → soudci odcházejí k závěrečné poradě pod bezprostředním dojmem řeči obžalovaného

   • shledá-li senát vzhledem k závěrečným řečem nebo k poslednímu slovu obžalovaného anebo teprve při závěrečné poradě, že je třeba některou okolnost ještě objasnit, usnese se, že dokazování bude doplněno; v takovém případě se v HL pokračuje

   • po doplnění dokazování je nutno znovu dát slovo k závěrečným řečem a k poslednímu slovu

4. Rozhodnutí