Trestproces

řízení po zrušení rozhodnutí nálezem ÚS

• OČTŘ, jehož rozhodnutí bylo zrušeno nálezem ÚS, pokračuje v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí , pokud nález nebo TŘ nestanoví jinak

• příslušný orgán je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení ÚS nařídil

• v nálezu vyslovený právní názor je pro orgán činný v trestním řízení závazný

• bylo-li nálezem ÚS zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení pouze ve prospěch obviněného platí, že:

  1. doba od právní moci původního rozhodnutí ve věci samé do doručení nálezu ÚS se do promlčecí doby nezapočítává

  2. v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch

  3. smrt nepřekáží provedení dalšího řízení

16. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení

Účely opravného řízení

1. všeobecný účel - shoduje se s účelem celé soustavy trestního řízení - zvyšuje záruky uplatnění zásady

materiální pravdy + ochrana před možnými následky nesprávných rozhodnutí

1. bezprostřední účel - náprava konkrétního nesprávného rozhodnutí; nárok na přezkum vyplývá přímo

u ústavního pořádku

1. širší účel - zkvalitňování práce orgánů činných v trestním řízení, zajišťování správného a jednotného výkladu zákona

   • podstata opravného řízení je v tom, že zpravidla orgán vyššího stupně přezkoumá rozhodnutí instance nižší

   • výsledkem je buď potvrzení napadeného rozhodnutí, nebo v případě zjištěných vad jeho zrušení a nahrazení rozhodnutím novým, nebo (pokud to zákon připouští) odkáže věc orgánu, který původně rozhodl → postará se tak o okamžitou nápravu a poukáže na nedostatky vadného rozhodnutí, vytýká chyby a dává směrnice pro aplikaci a zajišťuje, aby se podřízené orgány napříště těmto nedostatkům vyhnuly

   • opravné řízení se koná zásadně jen z podnětu opravného prostředku, který je dispozitivním úkonem oprávněné osoby, nikdy tedy není zahajováno z úřední povinnosti, ani kdyby orgán činný v trestním řízení dodatečně sám zjistil, že jím vydané rozhodnutí je vadné, anebo jestliže by takové zjištění učinil jemu nadřízený orgán, který by jinak o opravném prostředku rozhodoval

   • opravný prostředek = procesní úkon, jímž se oprávněné osoby domáhají přezkoumání rozhodnutí ze zákonných důvodů

   • stížnost, odvolání, odpor, dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení a specifický opravný prostředek v případě řízení o vydání do ciziny, kdy má ministr spravedlnosti možnost předložit věc NS k přezkumu

Dělení:

1. podle toho, zda opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí či nikoli:

1. řádné

• proti nepravomocným rozhodnutím

• projednávají se v řádném postupu dle zásady dvojinstančnosti

• stížnost (proti usnesení) a odvolání (proti rozsudku), odpor (proti trestnímu příkazu)