Trestproces

stížnost

• lze jí napadat nepravomocné usnesení

• rozhoduje se o ní vždy usnesením, a pokud o ní rozhoduje soud, činí tak senát v neveřejném zasedání

• lze ji podat v jakékoli formě obecně stanovené pro podání

• má odkladný účinek jen tam, kde to zákon výslovně stanoví

• není přípustná proti všem usnesením → dva okruhy usnesení napadnutelných stížností:

1. každé usnesení policejního orgánu

- má umožnit důsledné uplatnění dozoru státního zástupce v přípravném řízení

1. usnesení SZ a soudu za splnění těchto podmínek:

   • zákon výslovně připouští možnost podání stížnosti proti tomuto usnesení

   • SZ nebo soud rozhodoval ve věci v prvním stupni → stížnost není přípustná proti

usnesením, kt. soudy a SZ vydávají jako orgány druhého stupně

• proti usnesení nejvyššího SZ lze podat stížnost pouze tehdy, jestliže podle zákona o stížnosti

přísluší rozhodnout soudu → rozhoduje NS

• proti usnesení NS není stížnost přípustná vůbec

Osoby oprávněné podat stížnost

• obecná klauzule: osoba, které se usnesení přímo dotýká nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem a SZ

• + výčet oprávněných osob, které jsou výslovně uvedeny v některých ustanoveních u konkrétních druhů usnesení

• osoba, které se usnesení přímo dotýká tj. osoba, o jejíchž právech nabo povinnostech se v

usnesení rozhoduje

• osoba, která svým návrhem dala podnět k usnesení (např. ředitel věznice při podmínečném

propuštění)

• zákon připouští, aby za oprávněnou osobu (= jejím jménem), které se usnesení přímo dotýká, nebo ve prospěch této osoby (= vlastním jménem) podal stížnost někdo jiný: za obviněného může stížnost podat obhájce, a pokud je způsobilost obviněného k právním úkonům omezena nebo je jí zbaven, je k tomu oprávněn i jeho zákonný zástupce či opatrovník; jde-li o usnesení o vazbě nebo ochranném léčení, osoby, kt. mohly v jeho prospěch podat odvolání; ve prospěch mladistvého obviněného osoby dle ZSVM; za poškozeného či zúčastněnou osobu může stížnost

podat jejich zmocněnec (popř. zákonný zástupce nebo opatrovník)

• státní zástupce

• orgán sociálně-právní ochrany dětí - i proti vůli mladistvého

• oprávněná osoba se může vzdát stížnosti nebo již podanou stížnost vzít zpět

Řízení o stížnosti

• stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje – do 3 dnů od oznámení usnesení

• osobám, které mohou podat stížnost za obviněného nebo v jeho prospěch, končí lhůta k podání stížnosti týž den jako obviněnému; státnímu zástupci a orgánu pověřenému péčí o mládež běží lhůta vždy samostatně

• stížností lze napadnout usnesení:

a) pro nesprávnost některého výroku, nebo

b) pro porušení ustanovení o řízení

• stížnost nemusí obsahovat odůvodnění

Rozhodnutí o stížnosti

• má zásadně devolutivní účinek → rozhoduje nadřízený orgán

• výjimkou je autoremedura za podmínky, že stížnosti je vyhověno v plném rozsahu a vyhovění stížnosti se nedotkne práv jiné strany trestního řízení (vyhovění stížností je změna napadeného usnesení v souladu s návrhem nebo i nad návrh stížnosti)

• i když jsou dány podmínky autoremedury, orgán 1. stupně nemusí o stížnosti rozhodnout → předloží stížnost nadřízenému orgánu:

  • státní zástupce, jde-li o stížnost proti usnesení policejního orgánu (až na výjimky)

  • nadřízený státní zástupce (popř. soud), jde-li o stížnost proti usnesení státního zástupce

  • nadřízený krajský soud, jde-li o stížnost proti usnesení okresního soudu

  • nadřízený vrchní soud, jde-li o stížnost proti usnesení krajského soudu

  • Nejvyšší soud, jde-li o stížnost proti usnesení vrchního soudu nebo proti rozhodnutí nejvyššího státního zástupce

  • rozhodování o stížnosti proti usnesením, jimiž bylo rozhodnuto o zajišťovacích institutech– jako nadřízený orgán rozhoduje vždy soud