3. Aplikované trestní právo

Z hlediska závažnosti je možno následek rozlišovat na:

1. následek jako znak základní skutkové podstaty TČ

2. těžší následek (bývá znakem klasifikované skutkové podstaty a jedná se o přitěžující okolnost nebo okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby)

3. zvlášť závažný následek

4. zvlášť těžký a těžko napravitelný následek (kterým může být pouze poruchový následek, je jednou z podmínek pro uložení trestu odnětí svobody na doživotí)

5. škodlivý následek (zvláštní druh následku, který je předpokladem pro použití ustanovení o účinné lítosti § 33, důvodem je zamezení nebo napravení škodlivého následku, počítají se sem i některé skutečnosti pachatelem nezaviněné  nemůže být důvodem trestnosti! např. někdo způsobí požár a lehne popelem i sousedova chalupa)

Zvláštní význam má následek TČ u majetkových deliktů – od roku 2002 přesné peněžité částky určující rozsah škody (uplatnění zásady nullum crimen sine lege scripta, nullum crimen sine gele certa):

Škoda nikoli nepatrná 10 000 Kč Škoda nikoli malá 50 000 Kč Větší škoda 100 000 Kč Značná škoda 1 000 000 Kč Škoda velkého rozsahu 10 000 000 Kč

Dělení TČ podle druhu následku

Ohrožovací k dokonání TČ (naplnění skutkové podstaty) stačí pouze ohrožení (např. obecné ohrožení, ohrožení pod vlivem návykové látky) Poruchové je důležité, aby byla způsobena porucha – následek

Dělení TČ podle účinku

TČ materiální či výdělečné vyžaduje se u nich účinek (např. krádež) TČ formální není třeba účinku (např. neposkytnutí pomoci)

Příčinná souvislost (kauzální nexus)

• mezi jednáním a způsobeným následkem musí být příčinná souvislost

• jednání musí být příčinou následku

• stanovení příčinného vztahu se děje pomocí tzv. teorie podmínky – ta zkoumá, zda by k následku (účinku) v jeho konkrétní podobě (místo, čas, způsob, okolnosti) došlo i tehdy, pokud by se určité jednání odmyslelo

• příčinou je pak každý jev, bez něhož by jiný jev nenastal, resp. nenastal způsobem, kterým nastal

• je přitom nerozhodné, zda každá z těchto příčin byla jinak způsobilá přivodit daný jev sama o sobě, či jej mohla přivodit jen ve vzájemném spolupůsobení s další příčinou

Trestní odpovědnost je omezena 3 zásadami posuzování příčinné souvislosti:

Zásada umělé izolace jevů

• omezuje zjištění příčiny (lidské jednání, případně jednání zvířete popsané ve SPTČ) a následky (relevantní pro SPTČ) na ty trestněprávně relevantní

• izoluje jednotlivé jevy, které ve svém souhrnu vedly ke způsobení následku

• např. podnapilý muž jel v mlze v autě, které mělo špatně seřízené brzdy ze servisu, naboural do stromu, zranil spolujezdce a manželka se s ním potom rozvedla, protože často pije – trestněprávně relevantní je informace o těžkém ublížení na zdraví spolujezdci (§ 147) a ohrožování dalších účastníků dopravy (§ 274)