3. Aplikované trestní právo

1. Podmínky trestní odpovědnosti. Vztah trestní odpovědnosti a omamných látek. Pití na kuráž. Nedbalostní delikty pod vlivem omamných látek. Ohrožení pod vlivem omamné látky. Trestný čin opilství.

§ 22 TZ: „Pachatelem trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná.“ problémem této definice je, že neobsahuje obecné znaky pachatele – věk, příčetnost, rozumová a mravní vyspělost u mladistvého)

Pachatelem trestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná pro nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, anebo proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné okolnosti vylučující protiprávnost, anebo sama nejednala nebo nejednala zaviněně. Pachatelem trestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil takové osoby, která nejednala ve zvláštním úmyslu či z pohnutky předpokládané zákonem; v těchto případech není vyloučena trestní odpovědnost takové osoby za jiný trestný čin, který tímto jednáním spáchala.“

• pachatelem se rozumí, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení TZ něco jiného, i spolupachatel a účastník (§ 113 TZ)

• pachatelem může být fyzická nebo právnická osoba, která je v době činu příčetná, dovršila 15 let věku, je rozumově a mravně vyspělá, jde-li o mladistvého, a podle okolností jde o osobu charakterizovanou zvláštními znaky

• právnická osoba může být pachatelem:

  • nejedná-li se o stát a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci

  • všech TČ s výjimkou výslovně uvedených (§ 7 ZTOPO, např. zabití)

  • za splnění podmínky přičitatelnosti (§ 8 ZTOPO)

• v trestním právu procesním pojem pachatel neexistuje, je nahrazen pojmy obviněný, obžalovaný, odsouzený, podezřelý

Příčetnost

• příčetností rozumíme způsobilost být pachatelem TČ, pokud tato závisí na duševních schopnostech pachatele, nepříčetnost se musí dokazovat

• TZ tento pojem nedefinuje, ale uvádí důvody, které příčetnost vylučují (negativní vymezení) § 26 TZ: „Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.“

Pachatel jednal v nepříčetnosti, jestliže:

• trpí duševní poruchou,

• je zbaven schopnosti rozpoznat protiprávnost činu nebo ovládnout své jednání (postačí, pokud chybí aspoň jedna z uvedených schopností)

• ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti je důsledkem duševní poruchy

• duševní porucha a ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti u postižené osoby jsou dány v době činu

Podmínky nepříčetnosti musí být splněny současně.

1. biologická (lékařská)

   • jde o odchylku od běžné normy

   • duševní poruchou se rozumí mimo duševní poruchy vyplývající z duševní nemoci i hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka

   • duševní porucha vrozená x získaná, trvalá x dlouhodobá x přechodná atp.

2. psychologická (juristická)

   • ztráta schopnosti rozumové (rozpoznávací) – pachatel není schopen rozpoznat, že jeho jednání je protiprávní

   • ztráta schopnosti ovládací (určovací) – absence schopnosti ovládnout své vlastní jednání, to konkrétní, které posuzujeme