3. Aplikované trestní právo

• uvedená osoba typicky označuje místa a objekty spojené s vyšetřovaným případem, a přitom popisuje a demonstruje určitou činnost, o které v minulosti vypovídala

• smyslem prověrky na místě je porovnat skutečnosti, uvedené ve výpovědi se situací a činností osoby na konkrétním místě, jakož i získat nové důkazy

• vlastní prověrce na místě musí předcházet výslech dané osoby

• prověrku výpovědi na místě nelze zaměňovat s rekonstrukcí, neboť v případě prověrky na místě nedochází k obnovení situace či podmínek skutku, ale jde jen o ověření a upřesnění určité výpovědi

• prověrka výpovědi na místě se liší i od vyšetřovacího pokusu, neboť nemá experimentální charakter

• pro poučení, přizvání osob a způsob provedení v přípravném řízení zde platí stejné podmínky jako u rekonstrukce a vyšetřovacího pokusu

• stejně tak nelze k úkonům spojeným s prověrkou na místě nijak nutit osobu s právem odepřít výpověď

• o prověrce na místě se taktéž sepisuje protokol, který je vhodné doplnit o obrazovou dokumentaci

1. Znalecké dokazování. Osoba znalce. Jaký je vztah odborného vyjádření a znaleckého posudku.

Osoba znalce

• osoba rozdílná od procesních stran a OČTŘ, jejíž odborné znalosti jsou důležité pro zodpovězení sporné otázky

• k výkonu znalecké činnosti jsou oprávněni znalci, znalecká kancelář a znalecký ústav

• zákon č. 254/2019 Sb.

• funkci znalce jen osoby zapsané v Seznamu znalců

• znalec může podání posudku odmítnout z důvodů v zákoně, a dále dle § 99 a § 100

• předně má možnost vyjádřit se k potřebnosti znaleckého posudku obviněný (§ 33), dále má právo vznést námitky k osobě, zaměření i formulaci otázek znalci (§ 105 odst. 3)

• strany mohou samy vyžádat a předložit znalecký posudek (§ 89 odst. 2)

• mohou žádat o výslech znalce v hlavním líčení

• znalec se k výkonu předvolává, nedostavení lze pořádkovou pokutou (§ 106)

• znalci nepřísluší se zabývat právními otázkami (§ 107 odst. 1), ani provádět hodnocení důkazů

• k vypracování posudku může vyžádat konzultanta (psychiatr, psycholog)

• náležitosti znaleckého posudku: nález, posudek, znalecká doložka, otisk znalecké pečeti

• každá strana může znalecký posudek předložit, soud může odmítnout pouze, pokud se jedná o nadbytečný důkaz

Odborné vyjádření a znalecký posudek

Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce. Znalec se přebírá opatřením.

• o odborné vyjádření lze požádat znalce, znaleckou kancelář, FO nebo PO, která má potřebné odborné předpoklady

• TŘ stanoví, kdy musí být přibrán znalec obligatorně – jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly (musí být přibráni dva znalci, § 105 odst. 4, § 115) a o vyšetření duševního stavu obviněného (vždy znalec z oboru psychiatrie, § 116)

• k prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být přibrán jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela

• v případě vyšetření duševního stavu mladistvého, dva znalci (psychologie a psychiatrie)

• pokud by měli být obligatorně dva znalci, a byl by přibrán jen jeden, jednalo by se o absolutně neúčinný důkaz

• kromě těchto je přibrání znalce fakultativní