3. Aplikované trestní právo

Podle subjektu, který dal popud k provedení konfrontace:

• podnět dal státní zástupce

• podnět dal kriminalista

• podnět dal svědek

• podnět dal obviněný

• podnět dal obhájce

Podle procesního postavení konfrontovaných osob:

• mezi svědky

• mezi svědky a poškozenými

• mezi svědky a obviněnými

• mezi obviněnými a poškozenými

• mezi obviněnými

Rekognice (§ 104b TŘ)

= postup, v rámci něhož podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznává a ztotožňuje konkrétní osobu či věc

Základní druhy rekognice jsou:

1. rekognice in natura = prezentace vlastních objektů (osob nebo věci) u nichž má dojít ke znovupoznání

2. rekognice podle obrazu (zpravidla fotografie) = znovupoznání podle fotografie

   • objekty, jenž mají být znovupoznány, jsou prezentovány ve skupině podobných objektů nebo samostatně (např. rekognice mrtvol), anebo postupně jedna po druhé (např. při znovupoznání podle hlasu, chůze apod.)

   • k rekognici je vždy třeba přibrat alespoň 1 nezúčastněnou osobu

   • vlastní rekognici musí předcházet výslech osoby, která bude osobu nebo věc poznávat – při tomto výslechu se OČTŘ zaměří na to, jak osoba věc či jinou osobu vnímala, dále na znaky, zvláštnosti a specifické markanty, podle nichž by bylo možné je znovupoznat

   • ztotožňovaná osoba nebo věc nesmí být ztotožňující osobě před rekognicí ukázána

   • pokud má být v rámci rekognice poznána osoba, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi mezi nejméně 3 dalšími osobami (figuranty), které se od sebe výrazně neodlišují – kriminalistická praxe však doporučuje nejméně 5 figurantů

   • podle povahy věci lze rekognici provést také tak, aby se poznávající osoba bezprostředně nesetkala s poznávanou osobou

   • rekognice je dokumentována protokolem, který všichni přítomní podepíší – protokol je třeba doplnit o to, podle jakých znaků (markantů) osoba objekt poznala, a také o obrazovou dokumentaci (foto nebo video) – pokud je prováděna rekognice podle hlasu, musí být pořízen audiozáznam

Rekognice je zpravidla úkonem neodkladným a neopakovatelným = § 160, odst. 4 TrŘ (Neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.) Provádí se výhradně v přípravném trestním řízení.

Vyšetřovací pokus (§ 104c TŘ)

= ten se koná v případech, kdy mají být pozorováním v uměle vytvořených nebo záměrně obměňovaných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v trestním řízení, či zjištěny skutečnosti nové