3. Aplikované trestní právo

Některé zvláštní okolnosti výslechu svědka

• například otázky směřující do intimní oblasti (musí být kladeny šetrně, a tak aby nebylo nutné je opakovat), výslech svědka mladšího 18 let (stejný postup, nesmí se ohrozit jeho duševní a mravní vývoj), výslech policisty (agenta nebo osoby, která předstírá převod – musí zůstat utajena totožnost)

Ochrana svědka

§ 55 odst. 2: Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka.

+ zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a osob jim blízkých

Postavení svědka poškozeného a jeho práva

Poškozený v trestním řízení

• legální definice poškozeného (§ 43 odst. 1 TŘ) = ten, komu bylo TČ ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, nemajetková újma, nebo na jehož úkor se pachatel obohatil (i když už bylo uhrazeno)

• poškozeným v trestním řízení může být FO, PO i veřejnoprávní korporace, tedy i stát

1. poškozený ublížením na zdraví – ublížením na zdraví je třeba rozumět stav, který je porušením normálních tělesných a duševních funkcí a znesnadňuje výkon obvyklé činnosti nebo má jiný negativní vliv na obvyklý způsob života poškozeného, a který zpravidla vyžaduje lékařské ošetření, i když nezanechá trvalé následky – těžké dokazování v případě psychické újmy (např. PTSP)

2. poškozený majetkovou škodou – má zásadní význam, pokud jde o možnost uplatnit náhradu škody v trestním řízení, v adhezním řízení je totiž možné přiznat pouze náhradu škody majetkové – je třeba však posuzovat pouze skutečně vzniklou škodu, kterou lze vyjádřit v penězích, obecně musí jít vždy o škodu, kterou lze odčinit nebo zmírnit buď uvedením v původní stav, nebo peněžitou náhradou – majetkovou škodou je rovněž dlužné výživné

3. poškozený nemajetkovou újmou – jedná se o škodlivý zásah do práv a zájmů dotčeného objektu chráněného trestním zákonem, i když následkem takového zásahu primárně nevzniká konkrétní škoda – takový zásah bývá zapříčiněn TČ proti lidské důstojnosti (znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužívání), TČ narušujícími soužití lidí či TČ proti pořádku ve věcech veřejných, může se však jednat i o TČ neoprávněného nakládání s osobními údaji nebo porušení autorského práva

4. obohacení na úkor poškozeného – bezdůvodné obohacení, které je upraveno v § 2991 OZ – může být buď přímé (projeví se zvětšením majetku pachatele a tomu odpovídající újmou na straně poškozeného) nebo nepřímé (majetek pachatele se nesníží) – bezdůvodné obohacení se na rozdíl od předešlých škod nevztahuje k poškozenému, ale k pachateli