PEB-přednášky

M1 – do této skupiny patří nejlikvidnější prostředky, které je možno okamžitě využít k nákupu zboží a služeb (peníze v hotovosti, peníze na běžných bankovních účtech, cestovní šeky a jiné cp).

M2 – do této skupiny zařazujeme všechny atributy spadající do skupiny M1 a další méně likvidní formy peněz jako jsou termínované a spořící účty.

M3 – do uvedené skupiny patří prostředky zahrnuté ve skupinách M1 a M2 a dále ještě méně likvidní formy peněz, jako jsou prostředky uložené do fondů peněžního trhu nebo termínované vklady (nad 1 rok).

M0 – speciální kategorie je skupina M0, kam jsou zařazeny finanční prostředky, které jsou v současnosti oběhu. Tj. Jsou to hotové peníze, které jsou vdomácnostech, v obchodech, na pokladnách bank.

V ČR jsou nejčastějivyužívané agregáty M1 a M2 kdy 11% tvoří oběživo (peníze v oběhu), 32% jsou peníze na běžných účtech a 50% jsou finanční prostředky na termínovaných vkladech.

Ochranné prvky na bankovkách

Dle statistik, které vede Česká národní banka lze padělky řadit podle nebezpečnosti do pěti základních skupin:

• Stupeň číslo 1 – velmi nebezpečný padělek

• Stupeň číslo 2 – nebezpečný padělek

• Stupeň číslo 3 – zdařilý padělek

• Stupeň číslo 4 – méně zdařilý padělek

• Stupeň číslo 5 – neumělý padělek

Ochranné prvky bankovek

Mezi ochranné prvky řadíme:

• Papír,

• Akustický bezpečnostní prvek,

• Giloš

• Ruční rytina

• Mechanická ritina

• Mikropísmo a další

3. přednáška

Emise a oběh peněz

Plnohodnotné mince

Mince z drahých kovů dobře splňovaly požadavky na prostředek směny.

• Pokud byly vyrobeny z kvalitního kovu, tak zajišťovaly dlouhodobou stabilitu cen.

• Nevýhody - vysoké transakční náklady, nedostatečná nabídka drahých kovů a z toho postupné zlehčování tj. zmenšování množství drahého kovu v mincích.

Neplnohodnotné mince

Postupně byly plnohodnotné mince nahrazovány mincemi neplnohodnotnými z obecného kovu.

Kupní síla mince byla tak výrazně vyšší než kupní síla kovu, ze kterého byla mince vyrobena.

Státovky

Postupně se do oběhu dostávaly I státovky, což jsou peníze emitované panovníkem nebo vládou.

U těchto státovek se emitent zavazoval, že po uplynutí určité doby odkoupí státovky za mince z drahých kovů.

Státovky:

• Výhody státovek byly snadnější manipulace s papírovými platidly než s mincemi a vyřešení problému s nedostatečným množstvím drahých kovů.

• Nevýhody jsou zřejmé – jedná se o zejména možnou inflaci při emitování většího množství peněz.

Směnky jako peníze

Postupem času začaly funkci peněz plnit i směnky, kdy směnka je jednoznačný slib emitenta o budoucím zaplacení.

• Nevýhoda směnek je to, že znějí na pevnou částku a nelze je tudíš rozměnit.

• Dalším problém je i někdy sporná bonita emitenta směnky.

• Do procesu tedy vstupovaly banky, které začaly odkupovat směnky a platily za ně vlastními bankovkami, které emitovaly. To samozřejmě vedlo k nepřehlednému systému a došlo k centralizaci emise bankovek.