PEB-přednášky

Funkce finančního trhu

Důvodem pro obchodování na finančním trhu je tedy zhodnocení dočasně volných finančních prostředků (ty potom generují výnos) anebo naopak potřeba získání finančních prostředků, za které musíme platit tzv. úroky.

Dělení finančního trhu

Peněžní trh

Na peněžním trhu jsou obchodovány tzv. krátkodobé cenné papíry, které mají splatnost do jednoho roku.

Tyto cenné papíry se vyznačují nízkým rizikem, které je samozřejmě spojeno i s nízkým výnosem a relativně vysokou likviditou.

Vysoká likvidita znamená, že jsme schopni na trhu poměrně rychle vyměnit cenné papíry za hotovost.

Pro tyto trhy jsou charakteristické velmi vysoké objemy transakcí.

Mezi instrumenty, které řadíme do peněžního trhu, patří zejména:

• státní pokladniční poukázky,

• krátkodobé úvěry,

• směnky,

• šeky

• krátkodobé finanční deriváty a další.

Investice na peněžním trhu mají výhody i nevýhody, které plynou z magického trojúhelníku investování.

Tento magický trojúhelník se skládá ze tří vzájemně propojených položek a to z:

• výnosu,

• rizika

• likvidity.

Čím je větší výnos, tím je větší rizikovost a pravděpodobně i nižší likvidita.

To samé samozřejmě platí i naopak:

- při malém výnosu je malé riziko a vysoká likvidita.

Investice na peněžním trhu

Drobný investor může investovat na peněžním trhu:

• přímým způsobem

• nepřímým způsobem.

Přímé investice

Přímé investice na peněžním trhu jsou realizovány pomocí přímého nákupu.

Nejčastěji se u drobného investora jedná o zřízení různých spořících nebo termínovaných účtů, nákupu depozitních certifikátů a to jak v bankách nebo např. v kampeličkách.

Velká výhoda těchto investic na peněžním trhu je jejich jednoduchost a vysoká likvidita.

Výnosnost těchto investic je relativně nízká.

Nepřímé investice

Nepřímé investice na peněžním trhu jsou většinou spojeny s tzv. kolektivním investováním.

Drobný investor se tím zříká přímého vedení své investice a svěřuje své finanční prostředky správci, většinou nějakému fondu peněžního trhu.

Tímto způsobem je možné investovat do aktiv, do kterých by samostatný drobný investor z důvodu svých relativně nízkých finančních prostředků investovat nemohl.

Správce fondu si pak za svou činnost strhává poplatky. Jedná se obvykle o tři základní druhy poplatků:

• vstupní poplatek,

• poplatek za obhospodařování

• výstupní poplatek.

Fondy peněžního trhu

Pokud se jedná o fondy peněžního trhu, jsou tyto zmíněné poplatky nízké a to obvykle do jednoho procenta vkladu investora. Výnosnost těchto fondů není příliš vysoká a je srovnatelná s výnosností do spořících či termínových účtů. Likvidita těchto fondů je vysoká a riziko investic do nich relativně nízké.

Komparace peněžního trhu – ČR a zahraničí