PEB-přednášky

Obchod na finančních trzích z pohledu státních cenných papírů.

Nezávislost a povinnosti ČNB

ČNB je nezávislá instituce, která by měla svobodně realizovat měnovou politiku, která povede k dlouhodobé cenové stabilitě a hospodářskému růstu.

ČNB vede sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem národní banky, kterou jmenuje prezident republiky.

Režimy devizových kurzů

Centrální banka je zodpovědná za řízení devizového kurzu.

Obecným zájem je ovlivnit devizový kurz tak, aby bylo dosaženo cenové stability v zemi.

Intervence centrální banky na devizových trzích souvisí s režimem devizového kurzu, který je v zemi aplikován.

Ve světě se definují tři základní režimy pružných devizových kurzů:

• režim volně plovoucích devizových kurzů

• režim řízeně plovoucích devizových kurzů

• režimy pevných devizových kurzů

Režim volně plovoucích DK

Jedná se o kurzy, země, kde centrální banka vůbec nezasahuje do vývoje devizového kurzu a kurz se tvoří pouze změnou nabídky a poptávky. Vyskytují se pouze u tržních ekonomik a jako první to zavedla Kanada v roce 1950. V současné době tento systém využívají Spojené státy americké, Austrálie, Velká Británie a další.

Zastánci volně pohyblivého kurzu říkají:

• země nemusí držet devizové rezervy (nebo spíše musí, ale poměrně nízké)

• existuje pružná reakce na změnu výrobních nákladů

Odpůrci říkají:

• tento systém podporuje inflaci (protože při změně kurzu, když se dováží zboží a zboží se zahraničí zdraží, tak obchodníci zdraží také, pokud zlevní, tak obchodníci zapomenou zlevnit)

• tento systém podporuje nekontrolovatelný přeliv spekulativního kapitálu

Režim řízeně plovoucích DK

Centrální banka dělá intervence, ale dopředu nemá stanoveny žádné hranice, kterých chce dosáhnout.

Výsledný devizový kurz závisí na uvážení bankéřů z rady centrální banky.

Kladem tohoto režimu je, že zásahem centrální banky může dojít ke krátkodobé stabilizaci kurzu. To vnáší jistoty do mezinárodního obchodu. Nevýhodou může být větší náročnost na držení devizových rezerv ze strany centrální banky. Systém řízeného „floatingu“ využívá např. Česká republika, Rusko, Indie, Thajsko, Kolumbie.

Režim pevných DK (PDK)

Tyto režimy se vyskytují se v různých variantách. Je pro ně charakteristický pevný kurz s většinou předem danými pásmy oscilace. Dále je známo v jakém rozmezí se bude kurz po určité období pohybovat.

Režim pevných DK můžeme dělit na:

• Systém pevného kurzu s vazbou na jednu měnu nebo měnový koš

• Systém kurzu s pravidelnými změnami ústředního kurzu a s neodvolatelným ústředním kurzem

Režim PDK – vazba na jednu měnu

Kurzy pracující v tomto systému mají určitou pružnost a používaly se především v sedmdesátých letech, kdy platil tzv. Bretenwoodský měnový systém.