PEB-přednášky

Nepřímé nástroje ČNB

Mezi základní nepřímé nástroje řadíme:

• Diskontní sazba

• Repo sazba

• Lombardní sazba

• Operace na otevřeném trhu

• Povinné minimální rezervy

• Konverze a swapy

Diskontní sazba

Je to úroková sazba, za kterou si komerční banky půjčují finanční prostředky od centrální banky.

Centrální banka velikostí diskontní sazby ovlivňuje finanční zásobu komerčních bank.

Podle velikosti diskontní sazby se určují úrokové sazby za které komerční banky poskytují úvěry.

Centrální banka tak ovlivňuje množství peněz v ekonomice.

Repo sazba

Centrální banka přijímá od bank přebytečné finanční prostředky a na oplátku jim dává cenné papíry.

Pokud je Repo sazba vysoká, dochází ke stahování peněz z oběhu a banky ukládají své finanční prostředky u centrální banky. To vede ke snížení inflace.

Lombardní sazba

Je úroková sazba při operacích, kdy si banky vypůjčují finanční prostředky a do zástavy dávají cenné papíry.

V současnosti je tato operace využívána minimálně a to z důvodu přebytku finančních prostředků u bank.

Operace na otevřeném trhu

Centrální banka obchoduje na volném peněžním trhu se státními cennými papíry, mezi které řadíme zejména státní pokladniční poukázky a státní dluhopisy.

Povinné minimální rezervy

Centrální banka definuje obchodním bankám velikost procent z vkladů, které si tyto banky musí uložit u centrální banky ve formě neúročené povinné minimální rezervy.

Tyto peníze jsou obchodním bankám blokovány a jsou mimo oběh a působí proti inflaci.

Centrální banka může výší povinných minimálních rezerv ovlivňovat ochotu obchodních bank půjčovat svým klientům finanční prostředky.

Konverze a swapy

Centrální banka také obchoduje s cizí měnou. To má pak vliv na vývoj devizového kurzu.

Dochází tedy k:

• konverzi – což je obchod v aktuálním kurzu např. ČNB kupuje dolary a do oběhu dává české koruny. To vede k oslabení CZK vůči USD.

• swapu – tak označujeme kombinaci současného obchodu s následným zpětným odkupem či prodejem za dohodnutý kurz.

Model expanzivní monetární politiky

Expanzivní měnovou politiku můžeme charakterizovat jako zvyšováním nabídky finančních prostředků a tím je zvyšována agregátní poptávka.

Krátkodobým důsledkem této expanzivní finanční politiky je navýšení velikosti reálného produktu a z toho plynoucí zvýšení zaměstnanosti.

Nedochází tedy k výraznému skokovému navyšování cen, ale tím že jsou využívány veškeré výrobní zdroje, dochází přece jenom k postupnému pomalému zvyšování úrovně cen.

Z dlouhodobého pohledu představují důsledky expanzivní monetární politiky růst rovnovážné úrovně cen, která se rovná růstu sumy peněz v oběhu. Úroveň reálného produktu se nemění a přirozená míry zaměstnanosti zůstává stejná a také výše úrokových měr je zachována na stabilní úrovni.