OBC_-_přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
přednáška Obchodní činnost
Význam, vývoj a funkce obchodu
Vývoj obchodu
V pravěku se každé společenství staralo o zajištění veškerých potřeb svých členů samo
Obchod se začal rozvíjet až v okamžiku oddělení řemeslníků od zemědělců
-
Specializace je nutila směňovat své výrobky za jiné
Obchod probíhal přímo mezi jednotlivými výrobci
-
zpočátku se tak činilo barterovým způsobem, tj. formou naturální směny
-
s prohlubováním specializace však docházelo ke střetu nabídky a poptávky stále obtížněji
-
důsledkem uvedeného byl vznik a zavedení univerzálního platidla – peněz
vznikala rovněž potřeba nějakého prostředníka ekonomických transakcí
-
později se začaly objevovat mezičlánky, které tok zboží mezi výrobcem a spotřebitelem zprostředkovávaly = obchodníci
přelom 18. – 19. století se začal rozdělovat maloobchod X velkoobchod
Význam obchodu
Transakcionální teorie:
východisko teorie:
obchod je mezičlánkem mezi výrobou a spotřebitelem, obdobně je velkoobchod mezičlánkem mezi výrobou a maloobchodem, resp. několika výrobci
teorie je postavena na kvantifikaci transakcí potřebných k zajištění obchodování mezi výrobci a maloobchodníky, resp. mezi výrobci a spotřebiteli
vychází se z předpokladu, že všichni partneři musí vejít vzájemné do kontaktu a výsledek se porovnává se skutečností, kdy se všichni kontaktují pouze s jedním prostředníkem
Transakcionální teorie
ilustrativní příklad:
3 výrobci a 3 odběratelé představují ve vzájemných vazbách celkem 9 cest (cesty zboží, objednávek, nákupčích). Při zařazení jednoho mezičlánku se počet cest snižuje o 33,3 % na 6 cest:
Transakcionální teorie
při vzájemných vazbách dodavatelů a odběratelů, což je možné zejména v oblasti výroby, však bude nutné hodnotit vazby všech se všemi
ilustrativní příklad:
8 hospodářských partnerů vykazuje 28 vazeb, při zařazení 1 mezičlánku se počet cest snižuje o 71,5 % na 8 vazeb.
Pojetí obchodu
obchod jako činnost (širší pojetí)
obchod jako instituce (užší pojetí)
obchod spotřebním zbožím
obchod zbožím pro další podnikání
obchod z hlediska rozsahu působnosti:
vnitřní obchod
zahraniční obchod
mezinárodní obchod
Obchod jako činnost
tento přístup představuje nejobsáhlejší pojetí
obchod je zde chápán jako činnost, která spočívá v nákupu a prodeji zboží
-
to znamená, že účastníkem obchodování je většina tržních subjektů
obchodní činnost tedy není výlučnou aktivitou ryzích obchodníků, mohou se jí zabývat i subjekt, jejichž hlavní činností je výroba či služby
-
u výrobních podniků obvykle dochází k funkčnímu, časovému, prostorovému, organizačnímu, časovému, prostorovému, organizačnímu i sortimentnímu oddělení nákupu a prodeje
-
stejně tak je uzavírání ,,obchodů“ běžnou součástí života nepodnikatelských subjektů a běžných lidí