3.prednaska

vnějších sil a jejich momentů působících na vozidlo s reakcemi a jejich

momenty na styku vozidla s vozovkou. Takový případ může nastat zejména ve

směrovém oblouku, kde na vozidlo působí boční síly a povrch vozovky nemá

dostatečné protismykové vlastnosti anebo těžiště vozidla je značně vysoko. Při

průjezdu směrovým obloukem mohou nastat obecně následující případy poruchy

stability:

a) vozidlo se smýká vně zatáčky,

b) vozidlo se převrhne kolem vnějšího kola,

c) vozidlo se smýká dovnitř zatáčky

Stabilitu vozidla zajišťuje především tření mezi pneumatikami a krytem vozovky.

ad a) (vozidlo se smýká vně zatáčky) po výpočtech dostáváme podmínku pro velikost

minimálního poloměru směrového oblouku Ro v metrech
pro vn(s) ! 80km.h

-1

2

. !

tg

R

t =

( )

p

v

R

s

n

o

2

3

,

0

=

pro vn (s) > 80 km.h

-1

kde vn(s) je návrhová rychlost v km.h-

1

p - dostředný sklon vozovky ve směrovém oblouku v %.

ad b) K převrácení vozidla kolem vnějšího kola může dojít pouze při vysoko

položeném těžišti vozidla a nepřiměřené rychlosti. Prakticky je to vyloučeno,

projíždí-li vozidlo zatáčkou rychlostí, která je menší nebo rovna rychlosti

návrhové. Navíc návrh R dle této podmínky vychází než při návrhu dle smyku vně

zatáčky, tedy dodržíme-li výsledky z předchozí podmínky, nemůže na vozovce dojít

k porušení stability.

ad c) Na vozidlo, které stojí ve směrovém oblouku nepůsobí odstředivá síla a v těžišti

působí jen tíha vozidla. Za nejnepříznivějších podmínek, tj. na zledovatělé vozovce

by se vozidlo mohlo samovolně pohybovat ve směru výsledného sklonu m.

Výsledný sklon jízdního pásu m v % lze vyjádřit vztahem

kde s je podélný sklon v %,

p příčný sklon jízdního pásu v %.

Jsou-li směrové oblouky dostatečně velkorysé, tedy účinek odstředivé síly není tak

podstatný, probíhá ve směrovém oblouku střechovitý sklon p, stejný jako ve směrové

přímé.

Poloměr směrového oblouku nevyžadujícího dostředný sklon

pro p = 2%

pro p = 2,5%

p

v

R

s

n

o

)

(

2

36

,

0

=

!

m = s

2 + p2,

!

R

0 = 0,225 " vn

2

!

R

0 = 0,262 " vn

2

II. Kružnicový oblouk se symetrickou přechodnicí

Pro poloměr oblouku R < 0,375 Vn2 a současně R < 800m se navrhují ke

kružnicovému oblouku přechodnice, což je křivka, jejíž křivost se plynule mění

úměrně k délce.

V silničním stavitelství se jako přechodnice nejčastěji používá matematická

křivka klotoida, ale je možné použít i jiné vhodné křivky. Rovnice klotoidy je

L.R = A2

kde L … délka přechodnice od jejího začátku s poloměrem křivosti rovným ∞

k libovolnému bodu, kde je poloměr křivosti roven R.

A …. parametr klotoidy.

Vozidlo, vjíždějící do směrového oblouku bez přechodnice, je v místě začátku

směrového oblouku vystaveno okamžitému působení odstředivé síly. Přechodnice