3.prednaska

umožňuje vzhledem k plynulé změně křivosti 1/R postupný nárust odstředivé síly, a

tím pohodlnost a bezpečnost jízdy.

Změna příčného sklonu – klopení

Na délku přechodnice se provádí také změny příčných sklonů oproti

přiléhajícím přímým úsekům tzv. klopení vozovky.

Střechovitý příčný sklon, který je navržen v přímé přechází v jednostranný

dostředný ve směrovém oblouku.

Dostředný sklon, obvykle požadovaný ve směrovém oblouku se vytváří

otáčením uvažované části:

- kolem osy jízdního pásu

- kolem vnějšího okraje vnitřního vodicího proužku.

Střechovitý příčný sklon jízdního pásu se zásadně nejdříve klopí podle osy

jízdního pásu a to až do dosažení jednostranného příčného sklonu odpovídajícího

velikosti střechovitého sklonu, načež se v případě potřeby klopí dále podle osy

jízdního pásu anebo vnější hrany vodicího proužku. Jízdní pruh jednopruhových silnic

se klopí podle okraje nebo osy jízdního pruhu. U směrově rozdělených komunikací se

klopí každý jízdní pás zvlášť.

Kružnicový oblouk se symetrickými přechodnicemi (pokr.):

Kružnicový oblouk s přechodnicemi je nejčastějším řešením silničního

směrového oblouku a při jeho návrhu se vychází ze znalosti hodnoty středového

úhlu ! a ze zvolené velikosti poloměru kružnicového oblouku R .

Pro daný poloměr R a délku přechodnice L zjistíme buď výpočtem nebo

odečtením z tabulky další vytyčovací prvky:

- parametr klotoidy A,

- odsun kružnicového oblouku R,

- souřadnici středu kružnicového oblouku xs měřenou od začátku

přechodnice, tj. od bodu TP ( tečna - přechodnice ),

- souřadnice X, Y bodu PK ( přechodnice - kružnice ), kde přechodnice navazuje

na kružnicový oblouk,

- vzdálenost bodu M od začátku přechodnice xM ,
- úhel τ, který svírá společná tečna ke kružnicovému oblouku i k přechodnici v

bodě PK s původní tečnou k neodsunutému kružnicovému oblouku.

Vytyčení prvků kružnicového oblouku se symetrickou přechodnicí – viz. cvičení

III. V případě, že není možné z obou stran ke kružnicovému oblouku navrhnout

stejně dlouhé přechodnice, mají pak tyto přechodnice různé délky

L 1 a L 2, a jedná se

o návrh kružnicového oblouku s nesymetrickými klotoidickými přechodnicemi a

důvod proč jej použít je např. krátká přímá na jedné straně oblouku nebo nutnost

různých délek odsazení

R

! 1 a

R

! 2 od tečen, případně dosažení přijatelného

prostorového vzhledu trasy.

IV. Následují-li za sebou dva stejnosměrné kružnicové oblouky, jejichž poměr

poloměrů

2

R /

1

R > 2/1, řeší se tento případ s krajními přechodnicemi a mezi

kružnicové oblouky se vkládá pro vyrovnání rozdílu křivostí těchto kružnicových

oblouků mezilehlá přechodnice Lm. Je to ta část klotoidy, která má ve svých
koncových bodech právě křivost přilehlých kružnicových oblouků.