Zpracované otázky - CHEMIJE

Chlorované organické látky

Koncentrace fenolů musí být limitována také proto, že tyto látky mohou být zdrojem produkce chlorfenolů, vznikajících z nich působením chloru, použitého např. při dezinfekci. Nepříznivé senzorické vlastnosti chlorfenolů se projevují při koncentracích řádově nižších, než je tomu u fenolů. Bývají udávány prahové koncentrace pachu podle složení od 10 do 10-2 μg.l-1. Chlorfenoly jsou navíc látky hygienicky vysoce závadné, mnohé s karcinogenními účinky, a proto některé z nich jsou v pitných vodách sledovány a limitovány. Ještě vyšší hygienickou závadnost mají polychlorované bifenyly (PCB), používané dříve pro výborné dielektrické vlastnosti jako náplně do kondenzátorů, transformátorů, dále jako hydraulické kapaliny, teplonosná media a přísady do barviv.

Tenzidy

Další významnou skupinou látek jsou látky povrchově aktivní (PAL), což jsou sloučeniny, které i v malém množství způsobují výrazný pokles povrchového napětí vody. Jsou přirozeného původu (mýdla) nebo umělé, nazývané tenzidy. Ve své molekule mají část hydrofobní (vodu odpuzující), tvořenou zpravidla alifatickým řetězcem, jehož radikál se nazývá alkyl (R-) a část hydrofilní (vodu přitahující), tvořenou disociovanou nebo polarizovanou částí molekuly. Podle charakteru hydrofilní části molekuly se tenzidy dělí na aniontové, neiontové a kationtové.

Aniontové a neiontové tenzidy jsou součástí pracích prostředků (detergentů neboli saponátů), a proto je nacházíme běžně i ve splaškových vodách, ve zvýšených koncentracích v odpadních vodách z velkých prádelen, textilního průmyslu, mycích stanic vozidel apod. Důležitou jejich vlastností je biologická rozložitelnost. Tato problematika musí být řešena již usměrněním výroby vhodných typů.

Kationtové tenzidy jsou toxické a používají se k dezinfekci (ajatin, septonex).

11. Mikrobiologické osídlení vod a jeho hodnocení

Přírodní vody, zejména vody povrchové, nejsou prostředím bez života. Biologické osídlení souvisí s úživností (trofií) tohoto prostředí. Pro mikrobiální populaci je podmínkou jejího rozvoje dostatek substrátu, jímž je u organotrofních organizmů organická hmota. Pokud v průběhu jejího rozkladu samočisticími procesy nenastane vyčerpání rozpuštěného kyslíku, jsou zachovány i podmínky pro život vyšších organizmů, které se mohou zapojit do látkového koloběhu. Nejedná-li se o vody s produkčními cíli (rybochovné) platí zásada, že voda je tím kvalitnější, čím méně je v ní života, za předpokladu ovšem, že potlačení živých tvorů není dosaženo vlivem toxických látek.

O kvalitě vody podává spolehlivý obraz biologický rozbor, neboť organizmy jsou více či méně závislé na kvalitě prostředí a přežívají v něm jen tehdy, jestliže jsou v něm dlouhodobě vytvořeny pro ně příznivé podmínky. V tomto smyslu jsou vodní organizmy spolehlivějším indikátorem kvality vody než chemický rozbor, postihující jen okamžitý stav.