Zpracované otázky - CHEMIJE

Voda podzemní

Vyskytuje se v různé hloubce pod zemským povrchem a patří k ní i voda vyvěrající jako pramenitá. Teplota podzemních vod u nás je v hloubce 10 m kolem 10 °C, takže z hlediska teploty je užití podzemních vod jako zdroje pitné vody optimální. S hloubkou teplota roste, a to na každých 30-35m o 1 °C. Pozemní voda s teplotou nad 25 °C se nazývá termální a nad 42 °C hypertermální.

Podzemní vody obsahují látky, kterými se voda obohacuje při průchodu horninovým prostředím, především anorganickými látkami, z nichž převažují soli sodíku, hořčíku, draslíku a vápníku ve formě jejich kationtů. Ty jsou v iontové rovnováze s anionty hydrogenuhličitanů, chloridů, síranů a také dusičnanů. Nárůst koncentrace dusičnanů v podzemích vodách lze přisoudit zemědělské činnosti.

Kvalita podzemní vody je především výsledkem geochemických procesů, probíhajících v poměrně dlouhém časovém horizontu. Nekontaminované PV obsahují jen velice malé koncentrace organických látek, ale poměrně větší množství solí. Organické látky jsou při průchodu vody půdním a horninovým prostředím mineralizovány, především činností mikroorganismů. Přeměně podléhají i některé látky anorganické, např. amoniak je oxidován na dusičnany. Jiné látky, např. fosforečnany, těžké kovy, pesticidy aj. bývají oproti dusičnanům v půdě poměrně účinně zachyceny. Podzemní vody jsou bezkyslíkaté, v některých případech se zvýšenými koncentracemi volné kyseliny uhličité, manganu a železa, které při použití vody pitným účelům musí být odstraněny.

Volný oxid uhličitý podstatně zvyšuje rozpustnost některých minerálů, především uhličitanů (CaCO3, MgCO3), ale i křemičitanů. Např. rovnice rozpustnosti vápence: H2CO3 + CaCO3 <=> Ca(HCO3)2

Jestliže obsah rozpuštěných anorganických látek nebo koncentrace CO2 překročí 1000 mg.l-1, voda se nazývá minerální. Nekontaminované PV mají pH obvykle 5,5 – 7,5.

Vody povrchové

Jsou směsí vod srážkových a podzemních, vyvěrajících na zemský povrch. Lze je rozdělit na vody tekoucí a stojaté, u nichž, zvláště jsou-li dostatečně hluboké, je třeba počítat se stratifikací (rozvrstvením) fyzikálních a chemických vlastností. Zejména podmínky ve dnových sedimentech a vodě jsou odlišné. Povrchové vody jsou oproti podzemním více vystaveny antropogennímu vlivu. Jsou recipientem odpadních vod, významný bývá i vliv plošných zdrojů znečištění, především splachy z odvodňovaného povodí, převážně ze zemědělsky obdělávané půdy. Charakteristický je pro povrchové vody život organismů.

Možné znečišťování je stanoveno legislativou. Imisní standarty jsou rozděleny do skupin: ukazatele kyslíkového režimu, živin, základního a doplňkového chemického složení, radioaktivity, bakteriálního znečistění a nebezpečných látek.