Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Zpracované otázky - CHEMIJE

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.9 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

4. Anorganické látky ve vodách – podmínka elektroneutrality, převažující ionty a jejich význam ve vodách

Mineralizace vod

Celkovou mineralizací se rozumí součet hmotnostních koncentrací [mg.l-1] anorganických látek s výjimkou rozpuštěných plynů (CO2, N2, O2). Jsou tvořeny:

  1. Elektrolyty, disociovanými na kationty a anionty

  2. Neelektrolyty

Disociace (ionizace) látek obsažených ve vodě podmiňuje její elektrickou vodivost, vyjádřenou jako elektrolytická konduktivita. Je definována jako převrácená hodnota odporu roztoku v mΩ mezi dvěma elektrodami o ploše 1 m2, vzdálenými od sebe 1 m [mS.m-1]. U vod neobsahujících větší množství organických látek (z nichž však jen některé jsou výrazněji disociovány) je elektrolytická konduktivita mírou koncentrace anorganických elektrolytů. Těmito bývají ve vodách obvykle kationty Na+, K+, Ca2+, Mg2+ a anionty HCO3-, SO42-, Cl-, příp. NO3-. Elektrolytická konduktivita K je závislá především na látkové koncentraci iontů, ale do jisté míry i na jejich druhu, takže hodnocení koncentrace elektrolytů ve vodě stanovením K je pouze přibližné. Např. konduktivita roztoku KCl o koncentraci 0,01 mol.l-1 je při 25 °C 141 mS.m-1.

K neelektrolytům patří málo disociované anorganické soli, především křemičitany, které se odvozují od kyseliny křemičité H2SiO3. Křemičitanové anionty se spojují, často i s jinými anionty, především OH-, do velkých makromolekul. Tyto tvoří molekulární koloidy s relativně malým podílem disociovaných center, která přesto udílí molekule elektrický náboj.

Přírodní vody se se rozdělují podle stupně mineralizace, přičemž toto rozdělení lze použít všeobecně, tedy i pro vody pitné a odpadní:

Typ vody Mineralizace [mg.l-1] Velmi málo mineralizovaná < 100 Málo mineralizovaná 100-200 Středně mineralizovaná 200-500 Se zvýšenou mineralizací 500-1000 Velmi mineralizovaná > 1000

Nejvýznamnější anorganické látky (mají své vlastní otázky): oxid uhličitý, železo, mangan, dusík, fosfor, těžké kovy.

5. Stanovení veškerých látek a ztráty žíháním

Veškeré látky obsažené ve vodě lze stanovit jejím odpařením a zvážením vysušeného odparku (při 105 °C). Při tomto stanovení nejsou ve výsledku zahrnuty plyny a další těkavé látky, které při odpařování uniknou. Odpařením dochází také k rozkladu hydrogenuhličitanů (vápenatého a hořečnatého) provázeného úbytkem hmotnosti. Naopak některé soli ztrácejí krystalovou vodu až při vyšších teplotách a tato voda tedy zůstává součástí odparku.

Rozlišení rozpuštěných a nerozpuštěných látek se provádí filtrací vzorku, obvykle přes membránový filtr s velikostí pórů kolem 1 μm. Nerozpuštěné látky zachycené na filtru se vysuší při teplotě 105 °C a zváží. Látky, které filtrem projdou (rozdíl veškerých a nerozpuštěných látek), se nazývají rozpuštěné, i když osahují také látky koloidní.

Témata, do kterých materiál patří