Zpracované otázky - CHEMIJE

K významným organickým látkám, které negativně ovlivňují kvalitu vod, patří tzv. extrahovatelné látky (EL). Vyznačují se malou rozpustností ve vodě, ale dobrou rozpustností v organických rozpouštědlech, do nichž je lze z vodného prostředí extrahovat. Extrahovatelné látky (EL) se dělí do dvou chemicky odlišných skupin: na látky polární (PEL) a nepolární (NEL), podle toho, zda jejich molekula nese elektrický náboj, příp. dipól, nebo je jako celek elektroneutrální, příp. se dipólové momenty jednotlivých vazeb v její molekule ruší. Při analytickém stanovení se extrakt, obsahující veškeré extrahovatelné látky, rozdělí adsorpcí na polárním sorbentu (např. silikagelu), který adsorbuje pouze PEL, kdežto NEL zůstávají v roztoku organického rozpouštědla. Z ekologického hlediska mají podstatně větší význam nepolární extrahovatelné látky, dříve nazývané ropné látky, neboť v ropě a jejích produktech tvoří převažující, i když ne jedinou složku. Po stránce chemické to jsou alifatické a aromatické uhlovodíky. Jedná se o látky biologicky obtížně rozložitelné a do přírodních vod se dostávající s vodami odpadními, zejména však vlivem různých havarijních situací.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

Aromatické uhlovodíky jsou z ekologického hlediska závažnější než uhlovodíky alifatické. Mimořádný hygienický význam mají polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), tvořené několika spojenými jádry benzenu. Jejich koncentrace ve vodách jsou přísně limitovány vzhledem ke karcinogenním účinkům mnoha z nich. Zdrojem těchto látek jsou některé druhy odpadních vod, především z tepelného zpracování uhlí, minerální oleje a nedokonalé spalování ropných produktů.

K polárním extrahovatelným látkám, které jsou vesměs přírodního původu, patří především lipidy, což jsou estery mastných kyselin. Z nich mají největší význam tuky - estery mastných kyselin s glycerolem. Jejich vysoké koncentrace se nacházejí především ve vodách splaškových a některých průmyslových odpadních vodách.

Fenoly

Významnou skupinou organických látek jsou fenoly, sloučeniny aromatického charakteru, na jejichž jádře je substituován vodík hydroxylovou skupinou - OH. Lze je rozdělit na jednoduché, odvozené od benzenu a naftalenu, a na polyfenoly s více aromatickými jádry. K polyfenolům patří rostlinné třísloviny, ligniny a huminové látky, tvořící vesměs makromolekulární sloučeniny. Z jednoduchých fenolů, které bývají výraznou složkou znečištění některých průmyslových odpadních vod (např. z tepelného zpracování uhlí a z rafinerií ropy), mají pro své toxické působení největší význam fenoly jednosytné (s jednou skupinou -OH na aromatickém jádře), které lze oddělit od ostatních destilací vodní parou. Jsou to látky pro vodní organizmy toxické řádově v mg.l-1 Jejich škodlivé působení v koncentracích podstatně nižších spočívá v senzorickém znehodnocení vody i masa ryb v ní žijících. Mikroorganizmy jsou vůči působení fenolů podstatně odolnější, a zvláště po postupném zapracování biologického systému se adaptují na koncentrace až stovky mg.l-1, při čemž fenoly jsou biologicky poměrně snadno rozložitelné.