Zpracované otázky - CHEMIJE

1. Hydrofilní koloidní disperze

dispergované částice mají afinitu k molekulám vody, v níž jsou dispergovány (jsou hydrofilní), což je dáno jejich polaritou - elektrickým nábojem, příp. dipólem, který částice nesou stejně jako molekuly vody. S disperzním prostředím tvoří jednu fázi bez znatelného rozhraní, systém je homogenní. Dispergovanými částicemi hydrofilních koloidních disperzí jsou:

1. Makromolekulární sloučeniny (nazývají se molekulární koloidy) - bílkoviny, organické flokulanty, polysacharidy, aj.

2. Agregáty koloidních rozměrů (micelární koloidy) - vznikající zkoncentrováním zředěných roztoků, v nichž jsou jejich části ve stavu rozpuštěném a po zředění v něj opět přecházejí

Afinita koloidních částic v hydrofilních disperzích k molekulám vody je dána přítomností hydrofilních skupin v molekule těchto částic.

1. skupiny disociující za vzniku H+ iontů samy (resp. částice, na něž jsou vázány) získávají záporný náboj (např. -COOH, -SO3H)

2. skupiny disociující za vzniku OH- iontů a částice je obsahující získávají kladný náboj (např. -OH, -NH2OH)

Elektricky nabité hydrofilní částice na sebe váží molekuly vody, které jsou polární a tvoří na jejich povrchu solvátový obal, podmiňující jejich stabilitu. Spolu s tímto solvátovým obalem tvoří hydrofilní koloidy elektricky neutrální částice. Obal je chrání před koagulací, která nastává až po jeho rozrušení.

K hrubým koloidním disperzím patří suspenze, emulze a pěny, podle toho, zda jsou dispergované částice tuhé, kapalné nebo plynné.

Podle původu dělíme látky obsažené ve vodách

1. Přirozené – jsou to látky vyluhované z nekontaminované půdy a hornin, zbytky organismů a produkty jejich rozkladu i produkty látkového metabolismu

2. Umělé (syntetické) – v přírodě neovlivněné člověkem se nevyskytují (pesticidy, tenzidy, aj.)

Podle koncentrace lze rozdělit látky ve vodě na makrokomponenty (nad 10 mg.l-1), mikrokomponenty (1 až 10 mg.l-1) a stopové látky (pod 1 mg.l-1)

1. V hmotnostních koncentracích cm (jednotky g.l-1, mg.l-1, μg.l-1, ng.l-1)

2. V látkových koncentracích c (jednotky mol.l-1, mmol.l-1, μmol.l-1,…)

Podle chemického složení

1. Organické – mají v molekule čtyřvazné atomy uhlíku, které jsou schopné řetězit se a vytvářet složité makromolekuly. Organické látky v přírodních, lidskou činností nekontaminovaných vodách, jsou tvořeny živými organismy, žijícími v tomto prostředí, zbytky jejich těl a produkty jejich metabolismu, a to ve formě rozpuštěné, koloidní i nerozpuštěné.

2. Anorganické (minerální) – všechny ostatní sloučeniny, rozmanitého složení, vyskytující se za normálních podmínek v různých skupenstvích.

Celkovou mineralizací se rozumí součet hmotnostních koncentrací anorganických látek s výjimkou rozpuštěných plynů (CO2, O2, N2). Jsou tvořeny elektrolyty, disociovanými na anionty a kationty, a neelektrolyty. K neelektrolytům patří málo disociované anorganické soli, především křemičitany.