Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr

79

zaměřit je a potom pospojovat v jeden celek v rámci zájmového území. Základní přirozené 
terénní útvary se seskupují do tří skupin: 

•  útvary vyvýšené (vrcholové), 

•  útvary na svahu, 

•  útvary údolní. 

 
 
Mezi  útvary vyvýšené patří: 
 

kupa – mírně nebo nápadně zaoblený tvar, vrcholící obvykle v bodě, zvaném vrchol kupy.

Spádnice z jednoho bodu nebo plochy míří na všechny strany. Tvarovou čárou kupy 
je uzavřená křivka (obr. 8.3), 

Obr. 8.3 

hřbet – může být vodorovný, častěji skloněný. Je to útvar protáhlý ve směru hřbetní čáry.

Svým průběhem hřbet rozděluje směr odtoku povrchových vod (obr. 8.4), 

Obr.8.4 

 
sedlo – nejníže ležící plocha mezi dvěma kupami. Nejnižším bodem je sedlový bod  čili

vrchol sedla. Sedlo je také styk ploch vypuklých a vhloubených (obr.  8.5).  Podle              
tvaru tvarové čáry sedla dělíme sedla na podélná, příčná  a  nepravidelná                  
(obr. 8.6 a, b, c). 

80

Obr. 8.5 

Obr. 8.6 a                                       Obr. 8.6 b                                      Obr. 8.6 c 

 
 
Útvary na svahu jsou: 
 
spočinek – plochý, vodorovný nebo mírně skloněný útvar, který podél hřbetní čáry přerušuje 
                   svah (obr. 8.7), 
  

Obr. 8.7 

 
svahová kupa – zpravidla malý kupovitý útvar, který převyšuje svahový hřbet, přičemž mezi 
                            ním a kupou vzniká sedlo (obr. 8.8), 
 

Obr. 8.8 

2 

81

svahový hřbet – vyvýšený útvar na úbočí, leží mezi dvěma  vhloubenými  plochami  –                        

úžlabinami (obr. 8.9), 

Obr. 8.9 

 
výčnělek – malý plochý útvar na úbočí. Může být vodorovný nebo mírně skloněný                    

(obr. 8.10), 

Obr. 8.10 

 
terasa – rozsáhlejší plochý útvar na úbočí, protáhlý, sledující obvykle vrstevnici. Může být               

vodorovná nebo mírně skloněná (obr. 8.11),