Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Lineární interpolaci vrstevnic provádíme zpravidla u plánů a map velkých měřítek.
Základní podmínkou pro použití této interpolace je požadavek, aby mezi nejbližšími
výškovými body byl stejnoměrný sklon terénu. Tuto podmínku lze splnit právě u
velkoměřítkového mapování.
Při ručním sestrojování vrstevnic použijeme grafický způsob lineární interpolace.
Předpokladem je zobrazení všech výškových bodů opatřených příslušnými kótami v daném
měřítku na kreslicí papír nesmazatelným způsobem. Z topografického náčrtu zakreslíme do
tohoto polotovaru hlavní čáry terénní kostry (hřbetnice, údolnice, úpatnice) a spádnice.
Nejbližší podrobné výškové body na těchto čarách mají kóty o obecných nadmořských
výškách (zpravidla zaokrouhleny na decimetry). Právě mezi takovými výškovými body se
bude provádět lineární interpolace. Na spojnici se naleznou místa, kterými prochází
vrstevnice o nadmořské výšce, která je beze zbytku dělitelná základním intervalem vrstevnic.
Rychlejší způsob je provést lineární interpolaci odhadem. Spočívá ve zrakovém rozdělení
délky a převýšení mezi body na díly, odpovídající poměrově průsečíkům s vrstevnicemi (viz
obr. 8.26).
Obr. 8.26
Tento způsob předpokládá delší cvik a cit. Pro začátečníky je vhodnější využít jednoduchých
pomůcek (dvou trojúhelníků a papírového milimetrového měřítka) a využít poučku o
podobnosti trojúhelníků (obr. 8.27).
88
Obr. 8.27
Nejprve přiložíme papírové měřítko šikmo od interpolované čáry (30g – 50g) tak, aby
se nižší z obou kót čáry dotýkala stupnice měřítka v místě, kde na měřítku hodnota centimetrů
a milimetrů odpovídá hodnotě kóty v metrech a decimetrech. Měřítko se během interpolace
nesmí pohnout. První trojúhelník přiložíme k interpolované čáře tak, aby jedna jeho hrana
spojovala současně vyšší kótu na konci interpolované čáry a hodnotu, která na milimetrovém
měřítku odpovídá v centimetrech a milimetrech vyšší kótě v metrech a decimetrech.
K prvnímu trojúhelníku přiložíme druhý, který zůstane opět nehybný. Poslouží k tomu, aby se
podél jeho hrany první trojúhelník posouval a vždy na celých centimetrech milimetrového
měřítka bylo na interpolované čáře vyznačeno místo, odpovídající průsečnici čáry s určitou
vrstevnicí (příklad na obr 8.27 předpokládá interval vrstevnic 1 m).
Tímto způsobem je třeba provést interpolaci na všech výše zmíněných čarách. Je třeba