Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
8.2 Metody měření výškopisu
Za metody měření výškopisu můžeme zvolit pouze takové metody, při kterých lze
určit nadmořskou výšku podrobných bodů. Konkrétně volba metody závisí na požadované
přesnosti určení výškopisu, ale také na tom, zda známe přesnou polohu všech bodů, u kterých
chceme znát i výšku či nikoli.
90
8.2.1 Univerzální tachymetrická metoda
Nejprve k názvu. Slovo tachymetrie (dříve tacheometrie) vzniklo složením dvou
řeckých slov (tacheo – rychlost a metrein – měřit). Čili do češtiny přeloženo rychloměřictví.
Univerzálnost v názvu označuje, že její využití je mnohostranné. Je nejpoužívanější metodou,
protože při jejím použití lze určit nejen nadmořskou výšku podrobného bodu, ale i jeho
polohu (zjišťujeme prostorovou polohu bodu). Zásadní rozdělení univerzální tachymetrické
metody spočívá ve způsobu, jakým při této metodě určujeme vzdálenosti. Modernější,
rychlejší a přesnější způsob určování vzdáleností pomocí elektronického dálkoměru
předpokládá využití totální stanice. Taková tachymetrická metoda bývá označována jako
metoda přesné (elektronické) tachymetrie.
Starší,
méně přesný, ale z hlediska přístrojového vybavení podstatně lacinější je
způsob určování vzdáleností opticky, metodou nitkového dálkoměru. Zde lze využít
obyčejného technického teodolitu (viz kapitola 2.2.1). Tato metoda se nazývá metoda ryskové
(nitkové) tachymetrie.
Při přesné tachymetrii se měřická skupina skládá z vedoucího, který vede polní náčrt,
měřiče, jenž obsluhuje totální stanici, a jednoho až dvou figurantů, kteří obchází orientační a
podrobné body s odrazným hranolem na teleskopické tyči dle pokynů vedoucího měření.
Postup při měření odpovídá měření polárnímu (viz kapitola 7.3). Navíc je třeba zaměřit (v
metrech s přesností na centimetry) výšku přístroje. Od nejvyššího místa stabilizovaného
stanoviska (hlava kolíku, vrchol trubky apod.) až k točné ose dalekohledu měřického přístroje
vs (nejlépe svinovacím dvoumetrem). Dále je třeba znát výšku středu odrazného hranolu nad
terénem vl. Zde využijeme půlcentimetrovou stupnici na teleskopické tyči (rozsah zpravidla
od 1,30 do 2,11 m).
Výšku
přístroje měříme vždy až po centraci a horizontaci přístroje. Točná osa
dalekohledu je vyznačena na dalekohledové vidlici. Změřené hodnoty zaregistruje měřič do
vnitřní paměti totální stanice.
Stanoviska