Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr

úhlů, délky, výškové rozdíly, konstanty atd.), které mají rozdílné jednotky a různou přesnost. 
Je tedy třeba sjednotit jednotky, správně určit řád výsledku, stanovit počet platných cifer za   
desetinnou  čárkou a správně výsledek zaokrouhlit. Pro výpočty lze použít kalkulačku 
s funkcemi nebo osobní počítač opatřený příslušným geodetickým softwarem. 

Využití výpočetní techniky značně ulehčuje a zrychluje kancelářské práce v geodezii. 

Tato technika však není všespasitelná. Často se stává, že nejsou dostatečně využívány její 
možnosti, jako např. používání pamětí a různých funkcí u kalkulaček. Při výpočtu vzorců, ve 
kterých figurují goniometrické funkce měřených úhlů, je třeba přepnout kalkulačku do režimu 
gon (grad). U starších druhů kalkulaček může též nastat případ, že argument goniometrické 
funkce má nižší přesnost než je požadovaná. Proto je třeba se nejprve rozhodnout, zda je 
kalkulačka pro daný typ výpočtů vůbec použitelná. 
 
 
 
 

9.2 Souřadnicové výpočty  

V následující kapitole bude věnována pozornost určování rovinných pravoúhlých 

souřadnic y, x. Všechny následující výpočty budou odvozovány ve státní geodetické soustavě 
pro civilní sektor S – JTSK  (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální). 

Tato pravoúhlá soustava rovinných souřadnic platí na území České republiky od roku 

1928. Její tvůrce Ing. Křovák, šéf triangulační kanceláře tehdejšího ministerstva financí, 
vyhrál soutěž na zobrazení pro tehdejší Československou republiku. Křovákovo obecné 
kuželové zobrazení bylo konformní (nezkreslovalo úhly). Vrchol pláště kužele rozvinutého 
do roviny představuje počátek této soustavy a nachází se v blízkosti St. Peterburgu v Rusku. 
Kladný směr osy x směřuje k jihu a osa y je pootočena o 90° ve směru pohybu hodinových 
ručiček. Celá republika má souřadnice y i x kladné (viz obr. 9.1). Celý převod zeměpisných 
souřadnic trigonometrické sítě z Besselova elipsoidu do roviny pláště kužele probíhal přes 
Gaussovu kouli. 

Kvůli zmenšení absolutní hodnoty redukce délek zmenšil Ing. Křovák poloměr 

dotykové kartografické rovnoběžky (místa dotyku pláště kužele s Gaussovou koulí) tak, že ji 
násobil koeficientem 0,9999. 

Redukce délek se pak pohybovaly v intervalu [–10, +14 mm / 100 m]. Kužel obecně 

umístěný na Gaussovu kouli nebyl tedy tečný, ale sečný. Protínal republiku ve dvou tzv. 
kartografických rovnoběžkách na nichž je délkové zkreslení rovno 1 (čerchovaná  čára  na    
obr. 9.1). Mezi těmito kartografickými rovnoběžkami je délkové zkreslení menší než 1. Vně 
kartografických rovnoběžek je délkové zkreslení větší než 1. Na obr. 9.1 jsou naznačeny 
změny délky způsobené délkovým zkreslením na území bývalého Československa.