Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr

měření a orientační body musí mít určenu prostorovou polohu 

pravoúhlými souřadnicemi (y, x, z). 
 

Pro orientaci se doporučuje použít minimálně dvou sousedních měřických bodů. 

Jednotlivé orientační i podrobné body měřič (po zacílení na střed odrazného hranolu) 
registruje do vnitřní paměti totální stanice až do vyčerpání její kapacity (2000 bodů i více, 
podle modelu totální stanice). V případě zaplnění vnitřní paměti je třeba data přenést pomocí 
speciálního kabelu do počítače nebo notebooku. 
 Výpočet nadmořské výšky (souřadnice z), probíhá podle vzorců u obr. 4.7 z kapitoly 
4.2.2 softwarem počítače. Převod lokálních polárních souřadnic do jednotné pravoúhlé 
soustavy (y, x) je objasněn v kapitole 9.2.2. I tyto vzorce řeší příslušný software počítače 
(např. KOKEŠ). 
 
 

Obsluha totální stanice je velmi snadná, odpadá zde zapisovatel naměřených dat. Celá 

odpovědnost za správný výsledek měření je na vedoucím měřické skupiny. Musí volit 
správné podrobné body polohopisu s ohledem na rozumnou míru generalizace, nesmí žádný 
předmět měření vynechat. U podrobných bodů výškopisu se musí v terénu správně orientovat 
a nalézt zde dostatečný počet bodů na hlavních čarách terénní kostry, spádnicích a hlavní 
body terénní kostry. U terénů s nevýrazným výškovým členěním musí výškové body volit 
šachovnicově tak, aby v měřítku mapy nebyly od sebe dál než 3 - 4 cm (což pro měřítko 
mapování 1:1 000 představuje 30 – 40 m). 

91

Přesnost metody přesné tachymetrie závisí především na kvalitě změřené délky. 

V současnosti se přesnost měřené délky  pohybuje okolo 1 cm a příliš se neliší v závislosti na 
měřené vzdálenosti. Úhlová přesnost těchto přístrojů bývá udávána v miligonech a je zhruba 
2mg (0,002g). Z obr. 3.16 vyplývá, že při průměrné délce záměry 500 m je směrový posun 
způsobený chybou vodorovného úhlu o 0,002g, sp = 0,016 m, což zhruba odpovídá délkovému 

posunu, způsobenému nepřesností měřené délky. Obdobnou úvahou dospějeme i k obdobné 
kvalitě určení nadmořských výšek podrobných bodů. Přesnost měření je ve většině případů 
vyšší, než reálná možnost identifikace podrobných polohových i výškových bodů a lze ji 
proto použít jak pro měření extravilánu (polní trati), tak intravilánu (místní trati). 
 
 

Metoda ryskové (nitkové) tachymetrie není zdaleka tak přesná jako předchozí metoda.