M01 - Konstrukce - obecný postup při návrhu stavebních konstrukcí

Konstrukce - obecný postup při návrhu stavebních konstrukcí - výpočtový model, vlastnosti materiálů, zatížení

- 10 (43) -

obr. 3.6  konstrukce vedoucí na výpočtový model sestavený z prutových prvků

obr. 3.7  výpočtový model konstrukčního detailu – přípoje ocelové konstrukce

Další krokem, který musíme při vytváření výpočtového modelu provést, je de-
finování  způsobu  podepření  konstrukce.  V praxi  to  znamená  zadat  vnější
vazby – tzn. definovat způsob převedení akcí konstrukce na základy či spodní
stavbu. Obvykle definujeme okrajové podmínky podle toho, které složky vnitř-
ních sil jsou schopné přenést na základy. Přenáší-li kotvení pouze složky silo-
vé, hovoříme o kloubovém uložení, přenáší-li navíc taktéž složky momentové,
hovoříme  o  rámovém  kotvení  nebo-li  vetknutí.  Je-li  kotvení  schopné  přenést
momentový účinek pouze částečně, hovoříme o částečném vetknutí.
V místě  zadaných  podpor  lze  taktéž  obvykle  zadávat  poklesy  a  pootočení  ve
směrech souřadného systému dané podpory.
Následným krokem při sestavování výpočtového modelu je definování mate-
riálu  jednotlivých  použitých  prvků.  Materiál  definujeme  prostřednictvím
výpočtových charakteristik (výpočtové pevnosti, moduly pružnosti, hustoty, a
dalších charakteristik příslušejících danému materiálu).

obr. 3.8 dílec v kombinaci materiálů

obr. 3.9 kombinace materiálu v průřezu

V používaných výpočetních programech jsou tyto charakteristiky obvykle sou-
částí katalogu materiálů. Je zcela obvyklé, že stavební konstrukce je sestavena
z různých  typů  materiálů  a  to  jak  v rámci  konstrukce  jako  celku  nebo  dílců
konstrukce obr. 3.8, tak v částech dílčího prvku (např. nosník profilu I s dřevě-
nými pásnicemi a ocelovou stěnou) obr. 3.9. Vlastnostmi stavebních materiálů
se podrobněji zabývá kapitola 1.