M01 - Konstrukce - obecný postup při návrhu stavebních konstrukcí

Druhy stavebních konstrukcí

- 7 (43) -

2 

Druhy stavebních konstrukcí

Stavební  konstrukce  můžeme  členit  podle  různých  hledisek.  Dělení  je  možné
např. podle:
a) Účelu, ke kterému mají sloužit:

-  konstrukce budov (obytných, administrativních, speciálního určení),
-  halové  konstrukce  (průmyslové,  zemědělské,  skladovací,  sportovní,  vý-

stavní),

-  mosty a lávky pro pěší,
-  technologické konstrukce (věže, zásobníky, stožáry),
-  vodohospodářské stavby ( hradící klapky, jezy, plavební komory),
-  další konstrukce.

b) Použitých materiálů a jejich kombinací:

-  zděné (cihlové, z tvárnic),
-  betonové (prostý beton, železobeton, předpjatý beton),
-  kovové (ocelové, hliníkové),
-  dřevěné (rostlé dřevo, lepené lamelové dřevo, materiály na bázi dřeva).

c) Skladby nosného systému (podle nosných prvků, které v systému převažují):

-  prutové (příhradové, rámové, plnostěnné, obloukové),
-  panelové (tvořené z plošných prvků skořepinových nebo deskostěnových),
-  další typy,
-  kombinované (kombinace různých typů nosných prvků).

Konstrukce - obecný postup při návrhu stavebních konstrukcí - výpočtový model, vlastnosti materiálů, zatížení

- 8 (43) -

3 

Základní postup při návrhu a realizaci sta-
vební konstrukce

Chceme-li navrhnout a realizovat jakoukoliv stavební konstrukci, je třeba napl-
nit následující posloupnost:
-  provést architektonický návrh stavby,
-  definovat geometrický tvar konstrukce,
-  definovat spojení částí konstrukce (prvků a dílců) mezi sebou,
-  vyřešit návaznost konstrukce na spodní stavbu,
-  definovat charakteristiky použitých materiálů,
-  navrhnout typy průřezů jednotlivých prvků konstrukce,
-  stanovit zatížení a jeho kombinace,
-  provést výpočet konstrukce,
-  provést dimenzování prvků a spojů,
-  vypracovat projektovou dokumentaci stavby,
-  vyrobit prvky a dílce konstrukce,
-  provést montáž stavebního díla,
-  vypracovat dokumentaci skutečného provedení stavby.

3.1 

Vytváření výpočtového modelu konstrukce

Výpočtový  model  konstrukce  lze  definovat  jako  model,  přibližující  se  svým
chováním  v maximální  možné  míře  chování  reálné  stavební  konstrukce.  Na
jeho správném sestavení závisí míra shody se skutečným chováním navrhova-
ného  stavebního  díla.  Nesprávně  sestavený  výpočtový  model  může  ve  svém
důsledku vést k nepředvídatelným důsledkům.
Vytvořit výpočtový model znamená uspořádat nosné prvky tak, aby byl vytvo-
řen výsledný prostorový útvar (jedná-li se o výpočtový model konstrukce jako
celku, případně jeho ucelené části), resp. rovinný útvar (obvykle, jedná-li se o
řešení určitého dílce, např. rámu, vazníku, ztužidel, oblouku…).
Jedním  ze  základních  předpokladů  úspěšnosti  výpočtu  je  správné  definování
geometrického  tvaru  sestavovaného  výpočtového  modelu.  Je  třeba  stanovit
skladbu konstrukce tak, tzn. použít odpovídající typy prvků (pruty, stěny, des-
ky, skořepiny, prostorové prvky), aby odpovídala skutečnému působení kore-
spondujících prvků v reálné konstrukci. O tom, jaký typ prvku zvolíme, rozho-
duje složitost navrhované konstrukce. Prutové prvky (obr. 3.1) použijeme tam,
kde  jeden  rozměr  prvku  (délka)  výrazně  převyšuje  zbylé  dva  rozměry  prvku
(výšku a šířku průřezu). Je-li prut zabudován do konstrukce zatížen tak, že je
schopen  přenášet  pouze  normálové  síly,  hovoříme  o  příhradovém  prutu,  je-li
zabudován tak, že navíc přenese i posouvající síly a momenty (ohybové, krou-
ticí), hovoříme o prutu rámovém. Tento typ prvku lze použít pro sestavování
výpočtových modelů jak v rovině, tak v prostoru. Stěnové prvky (obr. 3.2) lze
do  výpočtového  modelu  konstrukce  navrhnout  tehdy,  jestli-že  odpovídající
reálný  prvek  má  charakter  plošného  prvku,  tzn.  že  tloušťka  prvku  je  výrazně
menší než zbylé dva rozměry (šířka a délka) a zároveň zatížení  působí pouze
ve střednicové rovině prvku. Deskové prvky (obr. 3.3) použijeme tehdy, jedná-
li se u reálné konstrukce opět o plošný prvek, ale zatížení na tento element pů-