M04 - Bezpečnost operačního systému a síťové komunikace

Narozdíl od symetrických metod jsou asymetrické šifrovací algoritmy závislé
na dvou klíčích – veřejném a soukromém. Ze znalosti jednoho klíče není ne-
možné (resp. je velmi obtížné) odvodit klíč druhý. Asymetrické metody jsou
výpočetně náročnější než symetrické metody. Otevřený text je šifrován veřej-
ným klíčem příjemce, který zprávu dešifruje svým tajným soukromým klíčem.
Veřejný klíč je k dispozici všem uživatelům, kteří jej mohou pro zabezpečenou
komunikaci využít. Není nutné generovat a distribuovat dočasné klíče relací,
složitě vytvářet zabezpečené úložiště klíčů jako v případě symetrického šifro-
vání. Významně se také snižuje počet klíčů. V případě N účastníků je počet
klíčů 2*N.

Otázka distribuce klíčů však není zcela vyřešena. Snadno si lze představit co
způsobí podvržený veřejný klíč. Každý, kdo se pokusí o zabezpečenou komu-
nikaci s takovým „falzifikátemÿ, umožní osobě, která klíč podvrhla, dešifrovat
obsah zpráv. V případě asymetrického šifrování je nutné zaručit veřejným klí-
čům pravost. Tato úloha se svěřuje důvěryhodné třetí straně označované jako
certifikační autorita. Pravost veřejného klíče je garantována certifikátem. Tato
otázka bude podrobněji rozebrána v dalším odstavci. Typickým zástupcem
asymetrické šifry je algoritmus RSA.

Obrázek 10: Schéma asymetrické šifry

RSA

Nejznámější asymetrická šifra je výsledkem úsilí pracovní skupiny, kte-

rou tvořila trojice matematiků Donald Rivest, Adi Shamir a Leonard Adleman.

28

Bezpečnost operačního systému a počítačové komunikace

Inspirováni koncepcí asymetrického šifrování, kterou zveřejnil W.Diffie, vytvo-
řili dnes zřejmě nejpopulárnější a nejznámější algoritmus. Jeho síla je založena
na velmi obtížné faktorizaci velkých prvočísel, tj. na v současnosti neznámé
rychlé metodě umožňující rozklad velkých čísel na součin prvočísel.