Elektrotechnika_1_Skripta

U0 

0

t0 

t 

Elektrotechnika 1 

153 

Pomocí jednotkových skoků lze výhodně matematicky popsat i např. šíření napěťových nebo 
proudových vln libovolného tvaru po ideálním (bezeztrátovém) vedení, není-li oboustranně 
přizpůsobeno a dochází tak na něm k vícenásobným odrazům. Roli časového posunutí zde 
pak hraje zpoždění na vedení, což je doba potřebná k průchodu vlny po jeho délce. 
Jednotkového impulsu i jednotkového skoku se také používá jako standardních testovacích 
signálů, na které je zjišťována odezva obvodu. Hovoříme pak o impulsové nebo přechodné 
charakteristice

, které daný obvod charakterizují z hlediska jeho přenosových vlastností. Při 

jejich znalosti lze např. vypočítat odezvu obvodu na vstupní signál libovolného tvaru, pomocí 
tzv. konvolučního integrálu. S uvedenou problematikou se podrobněji seznámíme až v rámci 
kurzu Elektrotechnika 2. 

5.6  Shrnutí 

Kapitola 5 byla úvodem do problematiky časově proměnných obvodových veličin. Byla 

zaměřena především na klasifikaci časových průběhů podle různých hledisek, s největším 
důrazem na průběhy periodické a jejich charakteristické hodnoty. Konečně byly zmíněny také 
základní rysy průběhů neperiodických. 
 V 

podkapitole 

5.2

 byl učiněn úvod do problematiky časově proměnných obvodových 

veličin a vysvětlen jejich význam při popisu dějů, které mohou v elektrických obvodech 
reálně probíhat. 
 V 

podkapitole 

5.3

 byla provedena základní klasifikace časových průběhů veličin na 

průběhy determinované a stochastické (náhodné). Poté byla pozornost zaměřena výhradně 
na průběhy determinované, které byly dále z matematického hlediska rozděleny na spojité a 
nespojité

, z hlediska postupů užívaných při analýze obvodů pak na stacionární, periodické a 

neperiodické. 

V podkapitole 5.4 byla hlavní pozornost soustředěna na průběhy periodické, splňující 

rovnost )

(

)

(

t

f

kT

t

f

=

+

, kde T značí periodu a k je libovolné celé číslo. Tyto průběhy byly 

dále rozděleny na kmitavé, pulsující a střídavé, poslední pak na nesouměrné a souměrné 
(antiperiodické). Zvláštní pozornost byla věnována průběhu  harmonickému, který lze 
matematicky popsat funkcemi sinus nebo kosinus. Dále byly definovány charakteristické 
hodnoty

 periodických průběhů jako je maximální hodnota,  střední hodnota v době jedné