3 Elektrostatické pole

19 

Obr. 9  Elektrické siločáry (modře) a příčné řezy ekvipotenciálních ploch (žlutě)  

a) v homogenním elektrickém poli, b) v elektrickém poli bodového náboje 

V elektrickém  poli  bodového  náboje  stejně  jako  v poli  náboje  rozloženého  středově 

symetricky  jsou  ekvipotenciálními  plochami  soustředné  kulové  plochy.  Ekvipotenciální 
plochy  v homogenním  poli  tvoří  svazek  vzájemně  rovnoběžných  rovin  kolmých  k siločarám 
(obr. 5.10).  

Ekvipotenciální plochy jsou vždy kolmé k siločárám, a tedy také k elektrické intenzitě 

E

(protože  její  směr  je  dán  tečnou  k elektrickým  siločarám).  Složka  vektoru  intenzity 

elektrického pole 

E

 rovnoběžná s ekvipotenciální plochou je tedy nulová. 

 
4  Elektrostatické jevy ve vodičích a nevodičích 

V látkovém  prostředí  reagují  velké  soubory  nabitých  částic  na  vnější  pole  různě  také 

proto, že nosiče nábojů jsou v látkách různě vázány. Podívejme se na chování různých druhů 
látek, které se ocitnou v elektrickém poli. 

4.1  Vodiče a nevodiče 

Podobně  jako  bodový  náboj,  také  soustava  bodových  nábojů  vytváří  ve  svém  okolí 

elektrické pole, jehož intenzita je dána vektorovým součtem intenzit polí jednotlivých nábojů. 
Proto i různě nabitá tělesa se  přitahují i odpuzují podobně jako dva bodové náboje.  

V některých  látkách  (např.v  kovech,  v  pitné  vodě,  v  lidském  těle)  se  může  část  jejich 

náboje pohybovat značně volně.  Takové látky nazýváme vodiče. V jiných látkách (např. ve 
skle,  v destilované  vodě,  v ebonitu  a  vůbec  ve  většině  umělých  hmot)  se  nemůže  volně 
pohybovat prakticky žádný náboj. Tyto látky nazýváme nevodiče (izolátory, dielektrika).