3 Elektrostatické pole

o vektorovou  veličinu.  Na  její  určení  potřebujeme  nejenom  velikost,  ale  i  směr.  Z tohoto 
důvodu  byla  zavedena  veličina,  která  je  pro  popis  pole  stejně  vhodná,  má  však  povahu 
skaláru. Tato veličina se nazývá potenciál elektrického pole 

. 

Při zavádění nové veličiny v elektrostatickém poli se můžeme opřít o analogii s polem 

gravitačním, kterou jsme již zmiňovali u Coulombova zákonu.  

Elektrostatickému poli (systému složenému ze dvou nebo více nabitých částic) lze tedy 

přiřadit  potenciální  energii 

p

E ,  kterou  nazýváme  elektrostatickou  nebo  též  elektrickou. 

Přemístí-li se v takovém systému částice z bodu 1 do bodu 2, pak elektrostatická síla vykoná 
na částici práci W.  Odpovídající změna potenciální energie je 

Pole gravitační i pole elektrostatické jsou konzervativními poli. Pro elektrostatickou sílu 

platí  stejně  jako  pro  jiné  konzervativní  síly,  že  práce  touto  silou  vykonaná  nezávisí  na 
trajektorii. 

Elektrický  potenciál  v daném  bodě  elektrického  pole  je  roven  podílu  práce  W,  kterou 

musejí vykonat síly pole při přemístění kladného jednotkového náboje Q

0  z daného  bodu  do 

místa s nulovým potenciálem, a velikosti tohoto náboje. Za místo s nulovým potenciálem se 
obvykle volí bod v nekonečnu, v technické praxi místo vodivě spojené se zemí. 

Jednotkou potenciálu je volt (V), V = J.C-1.

Elektrický potenciál 

v okolí nepohybujícího se osamoceného náboje Q ve vzdálenosti r od  

tohoto náboje můžeme vyjádřit vztahem .

Na rozdíl od intenzity pole klesá potenciál nepřímo úměrně první mocnině vzdálenosti.