BEL2 učitelský sešit A

r

r

1

L

Q

R

RC

. (-) 

(58)

Praktická hodnota činitele kvality bývá v rozsahu 10 až 200 
a závisí především na činném odporu cívky; ztráty v kondenzátoru 
lze většinou zanedbat. 

Když při konstantním napětí na SRO vyneseme závislost proudu 
na kmitočtu  I(f), dostaneme tzv. rezonanční křivku (obr. 17). 
Z ní  můžeme odečíst  šířku propustného pásma, která je dána 
rozdílem mezních kmitočtů f1m a f2m, daných poklesem proudu na 
hodnotu 

2

r

I

, v logaritmické míře značeno jako -3 dB a platí 

2m

1m

B

f

f

. (Hz)

(59)

Mezi šířkou pásma a činitelem jakosti existuje vztah 

r

f

Q

B

. (Hz)

(60)

Šířka přenosového pásma B charakterizuje selektivní vlastnosti SRO. Při mezních kmitočtech  f1 a f2 nabývá 
argument impedance obvodu hodnot 

45°. Jak plyne ze vztahu (60), je rezonanční křivka tím užší, čím vyšší je 

činitel jakosti obvodu. Obdobně lze sestrojit rezonanční křivku pro napětí  UL(f) nebo UC(f), tyto křivky mají 

v okolí rezonančního kmitočtu tvar prakticky shodný s rezonanční křivkou proudu I(f), obr. 17. 

Domácí příprava 

  Do tab. 10 doplňte hodnoty modulu Z a argumentu 

 celkové impedance SRO (obr. 16) vypočtené podle 

vztahu (53) pro všechny uvedené kmitočty a pro obě hodnoty R. 

  Vytvořte grafy Z = f(f) a 

 = f(f); v každém grafu dvě křivky (pro R = RA a R = RB). 

  Do tab. 11 doplňte teoretické hodnoty rezonančního kmitočtu  fr (55), činitele jakosti Q (61) a z těchto 

hodnot určete i teoretickou šířku pásma B s použitím (60). 

/

L C

Q

R

 (-) 

(61)

Pracovní postup 

a)  Zapojte obvod podle schématu na obr. 18. Jako R zvolte přepínačem RA. Na obou voltmetrech zvolte režim 

měření střídavého napětí – ACV. 

b)  Na generátoru zvolte harmonické napětí s prvním z daných kmitočtů a výstupní napětí generátoru G 

nastavte tak, aby napětí  UG indikované voltmetrem V1  mělo hodnotu 100 mV. Napětí  UG udržujte 

nastavováním amplitudy generátoru pro každý kmitočet konstantní.