BEL2_učitelský-sešit-B

............................měrný útlum, 

(m-1) 

............................měrný posuv (fázová konstanta). 

(m-1) 

Úpravou a zavedením exponenciálních funkcí dostaneme z rovnice (133) 

2

V 2

2

V 2

P2

Z2

e

e

e

e

2

2

y

y

y

y

y

γ

γ

γ

γ

U

Z I

U

Z I

U

U

U

, (V)

(136)

kde je  

UP2 ........................fázor napětí postupné vlny na konci vedení, 

(V) 

UZ2 ........................fázor napětí zpětné vlny na konci vedení. 

(V) 

Ze vztahu (136) vyplývá, že fázor výsledného napětí napěťové vlny je dán superpozicí fázorů napětí postupné 
a zpětné (odražené) vlny. Amplituda postupné vlny se při postupu od začátku na konec ztrátového vedení 
exponenciálně zmenšuje vlivem měrného útlumu 

 argument se mění v důsledku měrného posuvu  - viz obr. 

46b. Totéž platí i pro zpětnou vlnu při jejím postupu od konce vedení na jeho začátek. 

x

t

1

v

f

t + t

1

v t

f 

x

t

1

v

f

t + t

1

u

p

u

p

(x

,t

)

i

(x

,t

)

i

U e

mp1

- x

 U

mp1

obr. 46  Postupná vlna na vedení: a) netlumená, b) tlumená 

Vyjádříme-li ve vztahu (136) proud pomocí zatěžovací impedance 

Z2 (I2 = U2/Z2), vyplývá odtud zřetelně, že při 

zatížení konce vedení vlnovou impedancí (

Z2 = Zv) existuje na vedení pouze postupná vlna (nedochází k odrazu 

na vedení - výkon se přenáší pouze požadovaným směrem); vedení se nazývá 

přizpůsobené. Když aplikujeme 

uvedený vztah na celé vedení (y = 

l), snadno odvodíme, že pro přenos napětí i proudu platí 

2

2

1

1

e

 γ

U

I

U

I

 . (-)

(137)

V praxi vyjadřujeme často přenosové vlastnosti vedení převrácenou hodnotou přenosu jako útlum B (případně 
měrný útlum b, tj. na metr délky) v dB 

1

2

20 log

U

B

U

,     

1

2

1

20 log

U

b

U

. (dB), 

(dB·m-1)

  (138),(139)

V případě obecné zátěže 

Z2 dochází k odrazu vlny, na vedení se pohybuje zpět od zátěže ke zdroji vlna zpětná. 

Míru odrazu (a tím i míru nepřizpůsobení) definujeme 

činitelem odrazu na konci vedení 

2

j

2

V

2

2