BEL2_učitelský-sešit-B

takových obvodů. 

Příklad: při zkoumání přenosu napětí u1(t) neharmonického průběhu dvojbranem se známou přenosovou funkcí 
KU() lze postupovat takto: vypočteme komplexní spektrum vstupního signálu U1() a spektrum výstupního 
signálu 

U2() pak získáme jednoduše 

2

U

1

U

K

U

. 

(131)

To lze chápat tak, že pro první harmonickou složku s kmitočtem 

1 má dvojbran přenos KU(), 2. harmonická 

složka s kmitočtem 

2 je dvojbranem přenášena s přenosem  KU() atd. Sečtením  časových reprezentací 

harmonických složek 

U2() lze následně získat časový průběh výstupního napětí u2(t). 

Princip ukážeme na příkladu obr. 43: Obdélníkový signál s kmitočtem 100 Hz má v souladu se (130) spektrální 
složky s kmitočtem 100, 300, 500, ... Hz. Pokud tento signál přivedeme na vstup dolní propustí s mezním 
kmitočtem 200 Hz, bude na výstupu sinusový signál 100 Hz. Na výstup totiž projde jen 1. harmonická složka, 
ostatní složky dolní propustí neprojdou. Pokud stejný signál přivedeme na vstup pásmové propusti s pásmem 
propustnosti 200 – 400 Hz, bude na jejím výstupu čistě sinusový signál s kmitočtem 300 Hz. Pásmovou propustí 
totiž v uvedeném příkladu projde pouze 3. harmonická složka. Obdobně lze uvažovat při návrhu potřebné šířky 
pásma zesilovačů – který musí přenést všechny požadované složky spektra zesilovaného neharmonického 
signálu, jinak dojde ke zkreslení jeho tvaru. 

obr. 43  K vysvětlení harmonické analýzy 

4B Analýza 

neharmonických 

signálů REFERENČNÍ HODNOTY B 

32 

Domácí příprava 