Dulezite = bod zvratu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Při propočtu norem zásob rozlišujeme dvě skupiny metod:
1. Metody klasické ⇒ kritériem je minimalizace stavu zásob,
2. Metody optimalizační ⇒ základním kritériem je minimalizace nákladů spojených se zásobováním.
V tržních podmínkách je základním přístupem metoda č. 2, tj. metoda optimalizační, která vychází z nákladového kritéria:
⇒ běžná i pojistná zásoba (BZ + PZ) by měla být v takové výši, která vyvolá minimální celkové náklady na zásobování, ale i minimální náklady vyvolané při nekrytí potřeby ve výrobě ze zásob, případně při opožděném krytí.
+ ⇒ Při těchto propočtech je nutno zvažovat i změny podmínek dodávek při různých režimech doplňování zásob (slevy z ceny, případně přirážky s ohledem k odebranému množství + současně by se měly zvažovat i dodací lhůty).
Výchozím základem všech optimalizačních úloh je vyjádření optimální velikosti dodávky: (Harris-Wilsonův vzorec)
kde Do – je optimální velikost dodávky – vyvolává nejnižší náklady na zásobování,
M – je plánovaná spotřeba materiálu za sledované období v kusech,
Nd – jsou náklady na dodávky v Kč
Ns – jsou náklady na skladování jednotky zásob ve sledovaném období v Kč.
Dodávkový cyklus lze vyjádřit takto:
kde td – je dodávkový cyklus ve dnech, T – je počet dnů ve sledovaném období (365 dní).
V praxi velmi užívaným systémem řízení zásob je: diferencovaný přístup řízení zásob – metoda ABC
⇒ Východiskem tohoto systému je, že je velmi pracné a neúčelné řídit všechny zásoby jednotně stejným způsobem, proto je účelnější zásoby diferencovat.
⇒ Zásoby jsou tak členěny nejčastěji na tři skupiny A, B, C a kritériem pro rozčlenění zásob do jednotlivých skupin je rozsah jejich spotřeby, který vychází z těchto obecných poznatků:
skupina zásob A 5-15% druhů materiálů, které se podílí na celkové spotřebě materiálu 60-80%
skupina zásob B 15-25% druhů materiálů, které se podílí na celkové spotřebě materiálu 15-25%
skupina zásob C 60-80% druhů materiálů, které se podílí na celkové spotřebě materiálu 5-15%
⇒ Z tohoto vyplývá, že prvořadou pozornost musíme věnovat skupině A.
( 7. ) VÝROBNÍ ČINNOST
Výroba podniků spočívá v transformaci výrobních faktorů (vstupů) ve výrobky (výstupy).
VF → VÝROBKY
Transformace probíhá jako výrobní proces, který se skládá z celé řady procesů:
a) procesů pracovních - přímá účast člověka,
b) procesů automatických - bez účasti člověka,
c) procesů přírodních - působí zde přírodní síly, pro které člověk připravil podmínky
Výrobu lez rozčlenit na několik etap: - předvýrobní etapa,
- výrobní etapa,
- odbytová etapa.
Výrobu členíme také do těchto základních skupin: - hlavní výroba
- vedlejší výroba (polotovary, náhradní díly, stroje)