Ekonomie

Vývoj peněžní směny -bilanční rovnice FA + DC = M + QM + OI,(FA-zahraniční aktiva, DC-úvěry v domácí ekonomice,M peníze, QM-další složky měnových agregátů,OI ostatní položky) rovnice vyjadřuje vztah mezi množstvím peněz v ekonomice a způsoby jejich emise . Likvidita -Vlastnost aktiv vyjadřující rychlost, s jakou je možná jejich přeměna na hotové peníze Měnové agregáty- souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity Úzké peníze = peněžní agregát M1(oběživo a vklady na běžných účtech); Střední peníze = peněžní agregát M2 (M1 + vklady na termínovaných účtech); Široké peníze = peněžní agregát M3 (zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí) Bankovní soustava- Je rozhodující složkou finančního systému; představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi Hlavní funkce CB: emisní, banka bank – poskytuje úvěry obchodním bankám, správce měnových rezerv a státního dluhu, bankovní dozor. Peněžní trh- Místo, kde se reguluje množství peněz v ekonomice Peněžní nabídka je tvořena množstvím peněz v ekonomice (peněžní agregáty Suma oběživa a bankovních rezerv = peněžní báze (MB) MB = Cr + R peněžní zásoba M = ∑oběživa a bankovních vkladů M = Cr + D Peněžní multiplikátor-cr+1\cr+rr cr-podil obeziva na vkladech, rr-mira bankovnich rezerv PM-je regulatorem tvorby depozitnich penez. Hodnota PM zobrazuje kolik depozitnich penez se v ekonomice vytvari z dodatecneho prirustku penez. Fisherova rovnice směny - Aby peníze plnily funkci směny, musí tok peněz vyrovnávat tok výrobků a služeb; M . V = P . Y (M – množství peněz,V – rychlost obratu peněžní jednotky P – průměrná cenová hladina Y – substanční hodnota všech transakcí )

Inflace je průvodním jevem tržní ekonomiky a znamená také růst všeobecné cenové hladiny v čase. Inflace se projevuje růstem cen, nebo-li snižováním kupní síly peněz. Inflace zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku. Inflace zvyšuje nejen ceny zboží a služeb, ale také mzdy, nájemné, úroky a ceny ostatních výrobních faktorů. Příčiny inflace (dle inflačního impulzu) Poptávková inflace = inflace způsobená růstem agregátní poptávky (AD), díky růstu soukromých a vládních výdajů; Nákladová inflace = nabídková inflace: nákladové (nabídkové) šoky → nákladový inflační impulz;pokles agregátní nabídky v důsledku nárůstů cen vstupů Inflační impulz sám o sobě k inflaci nestačí; podmínkou inflace je růst peněžní zásoby;když CB reaguje na poptávkový nebo nákladový impulz zvyšováním peněžní zásoby, inflační impulzy vyústí v inflaci Důsledky inflace: + výhodné pro dlužníky – vyšší plat, úroková sazba stejná → vrací méně hodnotné peníze může podpořit účinnost měnové politiky -úrokové sazby jsou nízké a nástroji měnové politiky je nelze dále snižovat; může stimulovat spotřebitelské výdaje- narušuje informační funkci cen; pokud bude nižší nárůst mezd než inflace → reálný důchod klesne; má vliv na dynamiku hospodářského růstu; redistribuční efekt – přerozdělení příjmů mezi jednotlivými ekonomickými skupinami Měření inflace Pro měření inflace používáme cenové indexy; cenový index je váženým průměrem mnoha cen; porovnávání cenových indexů v čase umožňuje vypočítat míru inflace. Nejpoužívanější cenové indexy: