Mikroekonomie - Klíčové pojmy

Pozemková renta: představuje důchod, plynoucí z vlastnictví půdy v průběhu jejího využívání. Pozemková renta je výnosem z výrobního faktoru, jestliže celková nabídka půdy je fixní. Největší vliv na výši renty má kvalita půdy a její poloha.

Kapitál: je proti jiným výrobním faktorům považován za faktor již vyrobený. Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které jsou opět použity jako výrobní vstupy pro další výrobu. Základní vlastností kapitálu je tedy to, že je současně vstupem i výstupem.

Investice: je tok který doplňuje, popřípadě zvětšuje stav kapitálu. Investice do kapitálu vyžaduje obětování přítomné spotřeby v zájmu zvýšení budoucí potřeby.

Úroková míra: úrok je nájemní cenou zapůjčitelných fondů. Velikost úrokové míry vypočteme: ir= (U / K) * 100 (ir – roční úroková míra, U – úrok, neboli výnos ze zapůjčené (uložené) částky a K – jsou zapůjčené (uložené) peněžní prostředky (kapitál)).

Přírodní monopol: Kombinace kvality půdy a její polohy někdy umožňuje vznik přírodního monopolu. Jeho existence dovoluje prodávat dráž, než odpovídá průměrným nákladům.

Mikroekonomická politika: máme tři skupiny podnětu, které vedou státní orgány k zasahování do tržního hospodářství: neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce, přerozdělování příjmů a konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti. Stát disponuje následujícími skupinami nástrojů k prosazení záměrů své mikroekonomické politiky: daně, cenová regulace, státní vlastnictví, státní regulace (např. v oblasti sektoru veřejně prospěšných služeb, v dopravě a na finančních trzích a rovněž v oblasti zahraničního obchodu) a antimonopolní politika zakazující určité druhy konkurenčního chování.

Cenový strop: znamená to, že prodávající nesmí požadovat cenu vyšší než je státem stanovený cenový strop. Ten se stává maximální cenou. Cenový strop fakticky podražuje zboží těm spotřebitelům, kteří jej kupují „zčásti“ za nepeněžité náklady.

Spotřební daň: břemeno spotřební daně dopadá, jak na spotřebitele, tak i na výrobce. Rozdělení spotřební daně závisí na strmosti křivek nabídky a poptávky (hodně strmá nabídka – na výrobce více, hodně strmá poptávka – na spotřebitele více).

Subvence k ceně: je záporná spotřební daň – na úkor daňových poplatníků zvyšuje cenu výrobci a snižuje cenu spotřebiteli. Prospěch ze subvencí mívají ti, kdo tvoří malou skupinu, ti totiž na daních zaplatí menší podíl subvencí, než jaký z nich mají prospěch.

Externality: neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili.