Mikroekonomie - Klíčové pojmy

Odchod firmy z trhu: výrobce odchází, když příjem po delší dobu nepokrývá veškeré ekonomické náklady.

Nabídka firmy v krátkém období: v krátkém období se nemění počet firem na trhu daného statku. Firma je ochotna nést krátkodobě určitou ztrátu, pokud dojde k poklesu ceny. Křivka nabídky dokonale konkurenční firmy v krátkém období je totožná se vzestupnou částí křivky MC (mezní náklady).

Nabídka firmy v dlouhém období: změna počtu firem na trhu (jejich odchody a příchody) udržuje v dlouhém období cenu na úrovni průměrných nákladů a ekonomický zisk na nule. Křivka nabídky se v dlouhém období mění v jediný bod nabídky.

Tržní nabídka: je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých úrovních ceny nabízet všichni výrobci tohoto zboží.

Tržní nabídka krátkého období:

Tržní nabídka dlouhého období: růst produkce vyvolává rostoucí náklady, proto má dlouhodobá nabídka rostoucí průběh.

Cenová elasticita nabídky: udává o kolik procent se zvýší (resp. sníží) nabízené množství, když se cena zvýší (resp. sníží) o 1%. Je to ovlivňováno – možnosti a náklady skladování, charakter použité technologie a výrobního procesu a čas.

Necenové faktory ovlivňující nabídku: změna nákladů (rozvoj technologií a změny cen výrobních faktorů), počet firem nabízejících zboží, očekávání výrobců (růst cen neúroda), změna cen ostatního zboží (pokud roste cena jiného zboží, které je možno vyrábět s výrobním zařízením firmy, klesne nabídka námi zkoumaného zboží, např. v pekárně se peče veka a rohlíky, zvýší se cena veky, pak se bude vyrábět více veky na úkor rohlíků), počasí atd..

Dokonalá informovanost kupujících:tato podmínka bývá splněna pouze na územně centralizovaných trzích, jakou jsou např. burzy. V případě trhů územně rozptýlených jakou jsou např. restaurační služby, hotely, cukrárny apod. nemívají kupující k dispozici všechny informace.

Nulové náklady na změnu dodavatele: pokud se rozhodne kupující změnit dodavatele, tak jej tato změna nic nestojí, žádné dodatečné náklady… ve skutečnosti však spotřebitel např. musí vynaložit minimálně čas na změnu dodavatele (a také náklady na „průzkum“ trhu).

Homogenní produkt: spotřebitel se rozhoduje o koupi výrobku výlučně podle ceny neberu v úvahu jiná hlediska, např. kvalitu výrobku či pověst firmy. Tuto podmínku splňuje jen málo výrobků a služeb, téměř všechny výrobky spotřebního průmyslu a služby jsou heterogenním produktem (důvodem je i to, že výrobci se chtějí odlišit od konkurence). Homogenní trhy jsou obvykle trhy zemědělských plodin nebo surovin.

Dokonale konkurenční firma: bývá někdy označována jako „price taker“, tj. jako firma přebírající cenu. Toto označení vyjadřuje skutečnost, že pro firmu je cena její produkce a cena vstup (specifických výrobních faktorů) exogenní, tj. dána zvnějšku – tzn. Firma tyto ceny nemůže ovlivnit. Její rozhodování se v takovém případě omezuje na rozhodování o objemu výstupů a o množství vstupů, které hodlá koupit.